Čekání ve frontě tu bylo a je – před Sametovou revolucí na banány, dnes na nejnovější model iPhonu. A bude? Pokud se v praxi uchytí aktuální poznatek výzkumníků z University of Southern Denmark, dost možná se s ním rozloučíme.
Poslední ve frontě by měl být obsloužen jako první, zní sebejistě z úst ekonomů Trineho Tornoea Platze a Larse Petera Osterdala. „Je to nejefektivnější metoda odbavování lidí,“ vzkazují.
Pokud se vám to zdá přitažené za vlasy, potřebujete argumenty. Ty mají uvedení pánové poměrně přesvědčivé.
Dosavadní způsob obsluhování lidí ve frontě (dle pořadí, tedy od prvního k poslednímu) povzbuzuje jedince, aby si přivstali a zamířili pro vytoužené zboží co nejdříve. To však způsobuje rychlé nahromadění lidí. A delší čekací dobu.
Kdyby byl jako první ale obsloužen poslední člověk, neměli by zákazníci žádnou motivaci spěchat. Přišli by dle jejich časového harmonogramu, rovnoměrněji během dne. A tím by se snížila i doba čekání.
Někteří však mohou argumentovat spravedlností. Proč by měl ten, co lenošil a přispal si, být obsloužen jako první? Proč by měla být efektivita nadřazena férovosti?
Každá situace mívá dvě strany mince a tato jakbysmet. Do praxe se způsob odbavování fronty od posledního zákazníka k prvnímu doposud nedostal.
Pokud by se k němu však provozovatelé obchodů a služeb přiklonili, přispěli by k revoluci našich životů. A to k lepšímu. Věděli jste, že ve frontách strávíme během života až půl roku?
Vezmeme-li v potaz množství průvodního stresu, s novou metodou obsluhování by naše životy byly zdravější. A my spokojenější.
Tento výzkum byl zveřejněn v dokumentu s názvem The curse of the first-in-first-out queue discipline.
Věděli jste, že koupě hmotných věcí nás dělá šťastnější než nákup zážitků? Čtěte: