Na konci 19. století děsil viktoriánskou Anglii skutečně mimořádný případ, který ukázal, že lidská mysl umí být velmi temná i u dítěte. Řeč je o třináctiletém Robertu Coombesovi, který byl obviněn z tak ohavného zločinu, nad kterým zůstal mnohým rozum stát.
Následné soudní stání vyvolalo hned několik otázek. Jsou děti skutečně tak nevinné? A do jaké míry bychom měli s takovými jedinci soucítit? Byl Robert duševně nemocný, nebo opravdu tak zlý?
Kdo byl Robert Coombes?
Robert Coombes se narodil 6. ledna 1882 v Londýně. Otec byl stevardem na transatlantickém parníku. Jeho matku Emily si vzal v roce 1878. Robertův mladší bratr Nathaniel přišel na svět o rok později.
Budoucí vrah to neměl lehké již od samotného počátku. Při těžkém porodu ho museli tahat ven kleštěmi, což mu na hlavě zanechalo viditelné stopy. Lékaři tak rodiče prosili, ať ho za žádnou cenu do ní nebijí. Přibližně v té době se přestěhovali k příbuzným do Liverpoolu, kde vydrželi rok. Poté se vrátili domů. To se totiž zrovna začaly u Roberta projevovat poměrně silné migrény. Rodinný lékař mu tak začal předepisovat bromid draselný a sedativa.
Volné chvíle trávil četbou laciných povídek Penny Dreadful a sledováním dění okolo Jacka Rozparovače. Hloupý ale nebyl, ba naopak. Sice vystřídal se svým bratrem hned několik škol, přesto dokázal ve svých studijních výsledcích vynikat nad ostatními. V jedenácti letech ale školu opustil a nechal se zaměstnat v místních docích.
Peníze na jídlo použil jinak
V pátek, 6. července 1895, odešel jejich otec jako vždy do práce. Tentokrát ale nevěděl, kdy se vrátí, a tak nechal chlapcům dost peněz na to, aby se o rodinu postarali do jeho návratu. Robert si však za část peněz koupil kuchyňský nůž, který pak ukryl v popelnici na dvorku. Nato ho přemístil do nepoužívaného komína v domě. Proč? Rozhodl se, že zabije svou matku.
O den později k tomu navíc dostal záminku. Emily se neudržela a docela brutálně zbila mladšího Nathaniela. Ten poté ihned běžel za svým starším bratrem a řekl mu, že i on chce, aby ji zabil. Robert souhlasně přikývl. Ve 3.45 hod ráno nejprve udeřil Emily obuškem po hlavě a poté ji dvakrát bodl nožem přímo do srdce. Když byl hotov, klidně si, a jako by se nic nedělo, vedle své matky lehl a usnul. Nejhorší na tom ale bylo, že Emily jako zázrakem stále žila. Zemřela až během dalšího dne. Musela tak zažívat hrůzná muka.
Po vraždě
Během následujících dní Robert nejprve tělo matky posypal vápnem, aby zakryl pach rozkladu. Pak jí z kabelky ukradl peníze na zaplacení nájmu. Poté vzal svého mladšího bratra na kriket, zrovna hrál jeho oblíbený hráč W. G. Grace. O něco později se spřátelil s otcovým mentálně postiženým kamarádem Johnym Foxem, kterému namluvil, že je jejich matka momentálně pryč, tak aby zastavil pár věcí z domu, ať mají nějaké peníze. Také je měl naoko hlídat, aby sousedé nepojali podezření.
Sousedé se ale nakonec začali zajímat a poslali do domu jejich tetu. Ta ihned poznala, že se z ložnice line nelibý odér. Kluci jí však dveře otevřít nechtěli. A tak se vrátila s náhradním klíčem. Po chvilce se jí naskytl hrůzný pohled na tlející mrtvolu hemžící se červy. Přivolaná policie pak vedle postele našla nůž a Robertovu zakrvácenou košili. Našel se také dopis vysvětlující "předčasnou" matčinu smrt.
Hoch nakonec skončil ve vypolstrované cele ve věznici Holloway, pod dohledem lékaře George Edwarda Walkera. Tomu Robert řekl, že ho k vraždě donutily jakési hlasy. Působil také rozdvojeně. Vraždy mu líto nebylo. Když ale pomyslel, že nechal doma samotné své dvě kočky, plakal.
Soud započal 9. září 1895. Ač bylo nakonec rozhodnuto, že je příčetný, do třiceti let pobýval v psychiatrické léčebně. Po propuštění se účastnil bojů v první světové válce, kde získal medaili za statečnost. Po válce začal pracovat jako učitel hudby v Novém Jižním Walesu v Austrálii, kam emigroval a kde také hospodařil. Zemřel 7. května 1949 ve věku 67 let. Veškerý majetek odkázal adoptivnímu synovi. Nikdy se už ničím neprovinil.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Robert Coombes
Historicmysteries.com: Bad to the Bone? Robert Coombes and The Plaistow Horror