Adéla (59): Názory souseda mě šíleně rozčílily. Podle něj si komplikuji život se starým a nemocným psem

Můj pes Ferda je psí stařec. Je mu už patnáct let. Dlouho klamal tělem. Byl čilý a i když je to jezevčík, běhal jako o závod. Až poslední tři roky Ferdu dostihly. Zešedivěl a začal mít pohybové problémy.

Mohlo by Vás zajímat:

Jan (70): Můj zážitek vyvrací přísloví, že lidé se k sobě chovají jako pes a kočka. Já roky pozoroval lásku mezi těmito zvířaty

Čtyřnohý kamarád, který mi daroval svou lásku

Před patnácti lety jsem se rozvedla. Nic jiného mě vlastně ani nezbylo. Manžel se zamiloval a odešel. Jak rychle sbalil kufry, tak rychle jeho láska skončila. Samozřejmě se chtěl vrátit, ale já nechtěla. Ublížil mi. Navíc jsem po roční samotě byla z nejhoršího venku a neviděla jsem důvod lepit něco, co mělo hluboké trhliny. Naše děti byly dospělé a nenašla jsem jediný důvod proč být nostalgická. "Můžeme být kamarádi. Můžeme občas zajít na kávu a probrat děti. Ale to je vše, co ti nabízím," uzavřela jsem návrh bývalého manžela.

Mou radostí v životě byly děti, vnoučata a hlavně pejsek. Splnila jsem si sen a pořídila si jezevčíka. Pojmenovala jsem ho Ferda. Byli jsme nerozlučná dvojka. Svůj život jsem přizpůsobila tomu, aby měl můj chlupáč vše. K posteli jsem přistavěla speciální schůdky pro zvířata, aby pohodlně vylezl na postel. Dostával to nejlepší jídlo. A na dovolenou vždy jezdil se mnou. Pravidelně jsem ho třikrát denně venčila. Procházky mi dělaly dobře. Cítila jsem, že mám díky nim lepší kondici.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (56): Můj pes mi během koupání zachránil život. Vycítil blížící se nebezpečí a štěkotem zalarmoval pomoc

Roky nešetří nikoho, cítím to i na sobě

Občas se v mém životě mihnul nějaký muž. S nikým jsem už nikdy nebydlela, ale měla jsem dva několikaleté vztahy, kde jsme se vídali o víkendu. Ferda byl pohodář a nové členy domácnosti respektoval. Poslední vztah se mi rozpadl před třemi lety. Zasáhl osud. Přítel se se mnou rozešel. Prý jsme zestárli a vztah už neplnil účel, kvůli kterému jsme se kdysi dali dohromady. Jinými slovy mi řekl, že jsem žena po přechodu a nemá už o mě zájem. Urazil mě. Až minulý rok jsem se dozvěděla, že mě urazil záměrně. Byl nemocný a nechtěl mě zatížit tím, abych se o něj starala. Odešel navždy. Účelově mi zmizel ze života.

V létě chodím s Ferdou za panelák, kde máme ve vnitrobloku příjemné prostředí. Máme tam zasázené stromy a plno laviček. Dokonce je tam i vodní prvek. Malá fontánka dotváří svým zvukem atmosféru, že se člověk cítí v parčíku dobře. Scházíme se tam skupina pejskařů, které pustíme na volno a oni si hrají v ohrazeném prostoru pro psy. Zkrátka ideální místo. Občas se s námi dá do řeči soused z vedlejšího domu. Tráví s námi dost času. Ač nemá psa, patří do naší party.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Od té doby, co pátrám po minulosti své rodiny, se můj pes chová divně. Zřejmě jsem přivolala duchy předků

Nikdy bych se na nevykašlala na nemocné zvíře

Ferda před rokem ze dne na den ochrnul. Samozřejmě jsem si všimla, že asi dva roky bojuje s bolestí zad a kloubů. Ale veterinář mě ujistil, že jeho zdravotní stav je adekvátní věku. Jenže pak to nabralo rychlý spád. Ráno Ferda chodil a večer tahal zadní nohy. Po různých vyšetřeních padl verdikt, že je to trvalý stav. Bylo mi ho tak líto. Nakoupila jsem pro Ferdu kočárek, pleny a snažila jsem se mu dopřát klidný a důstojný konec jeho života.

Bylo to těžké, ale nejvíc mě šokoval soused, který Ferdu znal a patřil do naší party.

"Já se vám divím, jak si komplikujete život. To já bych ho nechal uspat. Už stejně nic ze života nemá. Budete se omezovat v životě kvůli mrzákovi," bezcitně konstatoval soused, když mě potkal, jak vezu Ferdu v kočárku. Zírala jsem na něj a udělalo se mi zle od žaludku. Nadechla jsem se a velice nahlas jsem vedla dlouhý monolog, který jsem zakončila tím, že jsem ho poslala do jistých míst. O Ferdu se budu starat do jeho posledního dechu. To, že nemůže chodit je nepodstatné. Díváme se spolu na televizi a Ferda na mě láskyplně kouká. A dokud budu schopná mu dopřát důstojný život bez bolesti, budu o něj s láskou pečovat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (30): Přítel se mi zdál moc fajn. Dokud na nás jednoho dne nevystartoval cizí pes