Amélie (34): Při velmi delikátních nákupech jsem potkala babičku. Hanbou jsem se málem propadla

Nakupování mám ráda. Ne, že bych byla shopaholička, ale občas je fajn dopřát si něco hezkého. Nebo něco... praktického. Zrovna jsem byla v centru a měla čas, tak jsem si řekla, že se konečně stavím v jednom obchodě, kam jsem se už dlouho chystala. Nešlo o oblečení ani kosmetiku, ale o něco… osobnějšího.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (27): Sousedka mi nosila domácí koláče. Když jsem zjistila proč, málem to se mnou seklo

V obchodě mě přepadla babička

Uvnitř bylo poloprázdno, což mi hrálo do karet. Rychle jsem prošla nabídku, vybrala si jeden hezky vypadající kousek, zaplatila a šla dál. Chtěla jsem ještě zaběhnout do drogerie, když mi došlo, že mám v tašce logo obchodu tak nápadné, že by ho přečetla i moje krátkozraká máma. Radši jsem to zastrčila do kabelky.

V drogerii jsem se zaměřila na svíčky. Měla jsem ráda ty s vanilkovou vůní, ale poslední dobou jsem experimentovala i s jinými. Právě když jsem zkoumala levandulovou, ozvalo se vedle mě nadšené „Ale podívejme se, koho to tu máme!“ Otočila jsem se a ve vteřině se mi udělalo mdlo. Babička. Moje milovaná, ale neskutečně zvědavá babička.

Okamžitě se mi podívala do košíku a pochválila můj vkus na svíčky. Nervózně jsem se usmála a modlila se, aby ji nenapadlo probírat můj nákup podrobněji. Jenže přesně to udělala. Než jsem stihla zareagovat, zalovila v mém košíku a vytáhla něco, co tam rozhodně nepatřilo. Ne, ne, ne. Tohle přece nebylo možné. Došlo mi, že jsem si při úpravě věcí v kabelce musela tu erotickou pomůcku omylem přehodit do košíku. A teď ji babička držela v ruce a obdivně si ji prohlížela.

Mohlo by Vás zajímat:

Meda (19): Nenapadlo by mě, že s dědou bude taková legrace. Rozhodl se svištět důchodem na koloběžce

Rozhodla se mi koupit dárek

Pronesla něco o tom, že je krásná a elegantní. Chtěla ji očichat, ale rychle jsem ji popadla a pokusila se ji nenápadně schovat. Jenže babička byla rychlá. Popadla ji znovu, a než jsem stihla vysvětlit, co se děje, vyrazila k pokladně. Prý že mi ji koupí, jako dárek.

Chtěla jsem se propadnout. Nešlo jen o trapas, ale o to, že kdyby prodavačka cokoliv řekla, babička by to nepochopila. Celou cestu k pokladně básnila o tom, jak se bude krásně vyjímat na mém nočním stolku a jak to bude krásně vonět.

Zkoušela jsem ji zastavit, ale jakmile si něco umanula, byla neústupná. Došly jsme k pokladně. Prodavačka se podívala na předmět, pak na babičku, pak na mě. Oči jí trochu zacukaly, ale udržela kamennou tvář. Připravila jsem se na nejhorší. A pak to přišlo. Babička se usmála a řekla, že to chce nechat zabalit jako dárek.

Nevím, jak jsem se nakonec z té situace dostala. Mozek mi nejspíš zablokoval vzpomínky z traumatu. Ale vím, že jsem domů odcházela zpocená, s obrovskou úlevou a hlavně s rozhodnutím, že už nikdy, nikdy nebudu nic takového kupovat osobně. Přes internet je to bezpečnější.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Erika (46): S dědou jsem měla výjimečné pouto. Když zemřel, dostala jsem od něj poslední zprávu na rozloučenou