Amélie byla pět let vdaná za Luďka a narodila se jim dcera Anna. Jenže se ukázalo, že Luděk je homosexuál. Po rozvodu si Amélie sáhla na dno. Ale ty doby jsou dávno pryč. Dnes je znovu zasnoubená a s Pavlem vychovávají společnou dceru Viktorii. Do jejich rodiny patří i Luděk s partnerem Jirkou.
Nebylo lehké si od Luďka vyslechnout, že už nemůže v našem manželství zůstat. „Ami, nikdy jsem ti nechtěl ublížit, a kdybych si svou homosexualitu připustil dříve, nemuseli bychom dnes vést tento rozhovor,“ říkal mi tenkrát se sklopenou hlavou.
Krach prvního manželství dnes necítím jako prohru
Prý celý život cítil, že něco není v pořádku. Vzrušovali ho muži. Potají se díval na porno s gay tématikou a čím dál víc si byl jistý, kdo je a kam patří. Jenže rodina a společnost ho tlačily k tomu, aby zapadl do zažitých vzorců. A Luděk neměl sílu vzdorovat. A tak jsme se po pár měsících vzali a do roka se nám narodila dcera Anička. Luděk byl skvělý manžel. Pozorný, empatický, milující otec. Jen mezi námi nefungoval sex. Když už byla situace neúnosná, Luděk v sobě našel sílu a byl ke mně upřímný. Vlastně jsem se na něj nemohla ani zlobit.
Manžela mi bylo spíše líto, ale to neznamená, že jsem si nesáhla na pomyslné dno. Luděk se zachoval velice štědře. Nechal mně i dceři vše a odešel v podstatě jen s oblečením. Dále jsme skvěle fungovali jako rodiče a v poklidu se rozvedli. I to mi pomohlo se dostat ze splínu a určité beznaděje, kterou jsem cítila. Asi za rok přišel Luděk s tím, že by mi chtěl představit svého partnera. Poprvé v životě jsem viděla Luďka uvolněného a šťastného. Dokonce jsem byla svému bývalému manželovi za svědka, když s Jirkou svůj svazek stvrdili registrací.
Můj prima život s novou rodinou
I na mě usmálo štěstí a našla jsem si partnera Pavla, se kterým vychováváme společnou dceru Viktorku. Dnes bydlíme s Pavlem v domě a peníze z prodeje bytu jsme si s Luďkem spravedlivě rozdělili. Našimi nejbližšími přáteli jsou právě Luděk s Jirkou. Kluci nás pravidelně navštěvují. Buď si vyzvednou Aničku i s Viktorkou a vezmou je na výlet, nebo si s nimi hrají na zahradě. Často společně grilujeme, a dokonce plánujeme, že pojedeme ve stejný čas do stejného hotelu.
Jsem ráda za to, že současný partner přijal mou zvláštní minulost v pohodě a s kluky si rozumí. Nemá problém s nimi trávit čas. Za měsíc máme s Pavlem svatbu. Kluci jsou samozřejmě zvaní. Doufám, že to nezpůsobí nějaké tlaky mezi hosty. Moji rodiče rozpad mého prvního manželství těžce nesou a mají strach o Aničku. Jsou totiž přesvědčení, že homosexualita je dědičná. Už jsem se přestala snažit jim tento archaismus vymlouvat.
Jsem ráda, že mám kolem sebe tři spolehlivé chlapy
Dnes už si ze všeho dělám legraci. V naší velké rodině vidím jen pozitiva. Holky mají nejhodnějšího strejdu na světě. Díky klukům jsou neustále někde na výletě a často jezdíme společně. Partner s nimi může kecat o sportu a já mám jistotu, že budu mít na dovolené čas na opalování.
V neposlední řadě si myslím, že milující rodina a prostředí je to nejvíc, co můžeme dětem dát. Možná nás okolí pomlouvá, možná nás někdo nechápe, ale pro mě je důležité, že jsem obklopena lidmi, kteří jsou hodní, slušní a vím, že v případě potřeby mě podrží. A ač cesta k tomu všemu byla trnitá, stála za to. Jsem dítě štěstěny, oba moji muži jsou dobří lidé.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.