Seznámila jste se s mužem, který vás okouzlil a nemůžete na něho přestat myslet? Nejste sama, většina žen se nemůže zbavit myšlenek na někoho, koho právě potkala nebo s kým byla jenom párkrát. Jenomže je to slepá ulička – Anastázie to moc dobře ví, ale nedokáže se od své nešťastné lásky odpoutat.
Jsem nešťastně zamilovaná a nevím, co s tím. Když jsem se svěřila kamarádce, tak prohlásila: „Neměla bys lpět na jednom muži, je třeba, abys nechala i ostatní muže, aby procházeli tvým životem a neztrácela čas tím, že čekáš na jeho telefon!“ To se snadno řekne, ale hůř udělá…
Anna (40): Chybí mi moje první láska. Přála bych si, aby mé děti měly jeho oči
Byla to láska na první pohled
Někdo na lásku na první pohled věří, někdo ne – ale já patřím k těm prvním. Potvrdilo se mi to před několika měsíci, kdy jsem potkala Marka. Stála jsem u baru v jedné vinárně, otočila a za mnou stál ON. Podíval se na mě svýma hnědýma očima a já se v jeho pohledu utopila. Všiml si toho a oslovil mě. „Co tak sama?“ Trapná otázka! „Jsem tady s kamarádkou, sedí támhle,“ špitla jsem. Ani se neotočil a povídá: „Nechte ji sedět a buďte se mnou.“ A já to udělala. Po pár minutách už měl moje telefonní číslo a já se tetelila blahem.
A kamarádka Dana se ani nezlobila, že seděla půl hodiny sama. Naopak mi ho schválila. „To je tedy něco!“ vypískla, když jsem si k ní přisedla. „Jdi do něho!“ Ani mi to nemusela říkat, už v té chvíli jsem byla bezhlavě zamilovaná.
Úplně jsem zešílela
Samozřejmě nezavolal ani druhý den, a ani ten následující. A ani za týden. Ozval se až téměř po dvou týdnech a omluvou: „Musel jsem odjet do zahraničí a neměl jsem čas na volání, ale teď jsem tady.“ Vytáhl mě na drink, povídali jsme si a pak mě poslal domů. To se stalo několikrát. Marně jsem čekala na polibek či na objetí. Když jsem nebyla s ním, hypnotizovala jsem očima telefon, se kterým jsem i spala, a pořád čekala na jeho zavolání. Úplně jsem zešílela, nemohla jíst, nic pořádného dělat, myslela jsem na něho dnem i nocí. A čím víc mě nechtěl – za milenku – tím víc jsem ho chtěla já.
Na scénu nastoupila, jak jinak, Dana, která se mnou, v té chvíli pro mě nešťastnou lásku, prožívala. „Hele, kašli na něho, je divnej. Zeptej se sama sebe: Proč si to děláš a nesmyslně se trápíš, proč je pro tebe právě tenhle muž najednou tak důležitej?“ Začala jsem brečet a Dana dodala: „Tak dobrá. Jdi do útoku, na nic nečekej, a když tě odmítne, tak by bylo nejlepší na něho zapomenout.“
Vyznala jsem mu lásku
Do té doby jsem Markovi nikdy nevolala. Respektive jsem to udělala jednou a když mě rázně odmítl s tím, že má práci, už jsem to nikdy víc nezkusila. Ale teď jsem se nechala zoufalstvím dohnat k tomu, že jsem ho vytočila. „Pojď na kafe,“ vyhrkla jsem, „už jsme se dlouho neviděli.“ K mému velkému překvapení přitakal a sešli jsme se ještě to odpoledne. Došlo ale jen na plané řeči typu: „Jak se máš?“ a následovaly neurčité sliby, které signalizovaly, že pro něho nejsem prioritou, že jsem jen jakousi rezervou, se kterou se občas vídá.
Nechtěla jsem to ale ještě pořád pochopit, a tak jsem bezhlavě vyhrkla: „Zamilovala jsem se do tebe.“ Mlčel. Já nemohla strachem, co z něho vypadne ani dýchat a pak potichu pronesl: „Na lásku právě teď nemám čas ani myšlenky. Myslel jsem, že jsme kamarádi.“
Běžela jsem se vyplakat k Daně, která prohlásila, že už bych se konečně měla rozhlédnout kolem sebe a nebýt slepá k potencionálním nápadníkům. „Vzdáváš se šance potkat toho skutečně pravého, upnula ses na jednoho muže a sama vidíš, že to nikam nevede!“ hučela do mě horem dolem, nakonec mi vytrhla z ruky telefon a smazala jeho číslo. „Jen tak, že vydržíš nezavolat, můžeš zjistit, jak moc ho zajímáš; zda natolik, aby zvedl telefon a zavolal ti sám,“ oznámila mi.
To se stalo přede dvěma týdny – a samozřejmě že nezavolal...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.