Facebook
Instagram
Aneta neměla o nevěře svého partnera tušení, dokud se jí sám nepřiznal. Rozhodla se mu odpustit, nechtěla jejich vztah zahodit kvůli jednomu úletu. Jenže časem zjišťuje, že jí to stále trápí a nedokáže se přes zradu přenést. Ani poté, co si ji přítel chce vzít.
Michal (35) mi přiznal jednorázovou nevěru a já byla v šoku, protože jsem nic nepoznala. Čekal, jak se k tomu sama postavím. Já se rozhodla mu odpustit, ale pak se ukázalo, že to mám stále v sobě. Michal mě požádal o ruku, aby mě utěšil a to mi taky nepomáhá.
Přítel se mi sám přiznal
Na nevěru svého přítele jsem nemusela nikterak potupně přicházet. Neměla jsem ani tušení, že má bokovku. Žádný šestý smysl mi nenapovídal, že by se něco dělo. Michal nevysílal klasické signály nevěrníků a ani nedělal chyby. Nikde na mě nečekaly důkazy o milence, prostě to přišlo jako blesk z čistého nebe. Najednou si chtěl promluvit.
„Nemůžu se ti dál dívat do očí. Miluji tě a udělal jsem hroznou blbost,“ začal mi jednoho večera Michal vykládat a měl v očích slzy. Odpověděl mi na všechny moje všetečné dotazy a pak už jen čekal na verdikt. Byla jsem naštvaná a to nejen kvůli jeho úletu. Zuřila jsem, že rozhodnutí o naší budoucnosti je teď na mně.
Odpustit či neodpustit? Nebylo to tak jednoduché. Jsem celkem rozumná, chápu, že každý můžeme chybovat. Mám radost, že je Michal upřímný a nedělá ze mě hlupačku. Je ochotný nést zodpovědnost za svoje činy. Ale co já? Miluji ho a náš vztah se mi zdál téměř ideální. Mám to ukončit a pak třeba litovat? Rozhodla jsem se mu odpustit.
Ze dne na den jsem to stejně nedokázala
Velkou roli hrálo i to, že dotyčná žena nežila nikde poblíž a Michal se s ní neměl šanci nadále vídat. Byla to opravdu jednorázovka. Kdyby šlo o jeho kolegyni, nebo nějakou naši společnou známou, snášela bych to mnohem hůř. Ani tak to ale nebylo snadné, jak jsem zjistila během následujících týdnů.
V dobré víře jsem za vším udělala tlustou čáru a s Michalem jsme si o jeho nevěře promluvili naposledy. Tak jsem to aspoň plánovala a věřila svému rozhodnutí. První dny mezi námi bylo napětí, to se časem uvolnilo. Jenže, já jsem se s jeho zradou doopravdy nesmířila.
Vrací se mi ve snech, nebo mě myšlenky na jeho chování přepadnou kdykoliv během dne. Jsem pak nepoužitelná, naštvaná a prožívám to znovu a znovu dokola. Nedávno jsme se kvůli něčemu dohadovali a já jsem jeho nevěru vytáhla jako jeden z argumentů. Michal pochopil, že to nemáme uzavřené.
Michal mě nečekaně požádal o ruku
Pořád jsem se necítila ve své kůži a pak mě Michal požádal o ruku. Z jeho strany to byl akt smíření a snaha udělat další krok. Chtěl si mě zároveň udobřit a ujistit mě o své oddanosti. To je sice pěkné, ale já nejsem na zásnuby momentálně naladěná. Prstýnek za nevěru mě na ruce vyloženě svrbí.
Takhle jsem si to nepředstavovala. Chci být rozumná a nepřemýšlet pořád dokola, jak mi to jen mohl udělat? Aniž bych cokoliv poznala. A pak si přijít s prstýnkem a myslet si, že to zameteme pod koberec a já budu jeho hodná ženuška. Vře to ve mně a nemám klid.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
