Aneta (43): Celý život jsem byla vděčná za své skromné jedničky. Po čtyřicítce se mi tělo ale krutě pomstilo

Od puberty mám necelé jedničky a narovinu říkám, větší prsa než dvojky bych nechtěla. Že od odříkaného chleba bývá největší krajíc? V mém případě ne. Paradoxně totiž pocházím z „prsaté“ rodiny, takže vím, o čem je řeč. Starší sestra si denně stěžuje na bolesti zad a tlačící podprsenku, maminka má se svými sedmičkami od podprsenek pro změnu „zaškrcený“ celý trup.

Mohlo by Vás zajímat:

Diana (32): V devatenácti jsem si nechala udělat umělá prsa a platila za dračici. Dokud mě kvůli silikonům neopustil kluk

Celý život jsme vděčná za malá prsa

Babi z otcovy strany si nechávala šít speciální kostýmky na míru, jen aby velká prsa zakryla, a druhá zase řešila nevzhledný tvar velkých povislých prsou. V zimě to ještě jde, jenže jak přichází jaro, ženská část rodiny se už děsí. Všudypřítomný ekzém pod zpocenými ňadry totiž není nic moc. Proto kdykoliv některá z mých obdařených příbuzných jen vidí nějakou ženu s obrovským umělým hrudníkem, automaticky ji lituje. Pokud totiž změníte jedničky na pětky, většinou nevíte, do čeho jdete…

Kde jsem se vzala v takto vyvinuté rodince já, zůstává záhadou. Krizi mi ale malá velikost poprsí až do nedávna nepůsobila. Mohla jsem chodit v zimě i v létě klidně bez podprsenky a ve všem vypadala štíhle. Mé jedničky se navíc výrazně neměnily ani léta po porodu, dokonce ani v těhotenství, takže jsem ušetřila i za pořizování nadbytečného spodního prádla či nucené obměny šatníku. Bylo fajn mít řadu let stejný hrudník. Podivná změna ovšem přišla okolo čtyřicítky, času, kdy většině žen prsa sice přibudou, ale obvykle rovnoměrně. To můj případ nebyl.

Mohlo by Vás zajímat:

Berenika (31): Tchyně mi vyčítá trendy oblečení, nová prsa i umělé nehty. Nechápe, že to dělám i kvůli rodině

Po čtyřicítce se mi hrudník začal měnit

Nejprve začalo nenápadné pobolívání a pak cosi jako zvětšování. „Že by mi v menopauze začala konečně růst prsa?“ pomyslela jsem si ironicky. Hrudník se neměnil, ovšem už po několika měsících jsem začala registrovat nesedící spodní prádlo. Do levého košíčku se mi prs skoro nevešel, do pravého bych přidala klidně i tři vycpávky. „To je divné,“ přemýšlela jsem a doufala, že jde o přechodný jev. Jenže ne.

Zatímco pravý prs zůstával „v jedničce“, levý dorostl do větší dvojky. To už jsem se vyděsila a raději zavítala k lékaři s podezřením, že není normální, aby zralé ženě rostlo ňadro. V duchu mě tížil strach z nějaké nemoci.

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (43): Kvůli manželovi jsem si nechala zvětšit prsa. On je nadšený, já ale v novém těle trpím

Každé prso mám jiné a s tím i velký mindrák

Ten se naštěstí nepotvrdil, ale „dorazila“ mě úplně jiná zpráva. Protože má asymetrie už byla nápadná, optala jsem se na podmínky korekce. Lékařka mi sdělila, že vhodná je, ale že si ji budu muset zaplatit, přičemž částka není zanedbatelná. Vyřčená cifra se mnou málem praštila o podlahu!

Rozčileně jsem odešla domů a hlavou mi ještě týden nešlo nic jiného než myšlenky, jak je vše nespravedlivé. Jistě, když někdo chce mít z trojek šestky, tak prosím, ať si změnu zaplatí. Ale já? V mém případě jde o jasnou „závadu“ těla, zaviněnou přírodou! A tak si už nějaký ten pátek pravidelně z výplaty odkládám peníze. Stovku, tisícovku, vždy dle momentální situace. Naspořená sumička se už stanovené částce blíží. Jen nevím, jestli budu schopna utratit tolik peněz doopravdy jen za jedinou věc, a sice za nové prso.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Elena (34): Díky bohatému muži jsem měla pohádkový život. Cestu mi ale zkřížila prsatá influencerka

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.