Apolena (39): Cestování na vlastní pěst jsem si představovala jinak. Buď jsem se nudila, nebo mi šlo o život

Po vzoru své kamarádky „cestovatelky“ jsem vyrazila sama do Říma. Představovala jsem si to romantické, jako ve filmu. Místo toho mě bolely nohy, měla jsem dlouhou chvíli a bloudila jsem ve špatné čtvrti. Tohle prostě není pro každého.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (43): Kolega se pořád chlubí, kam pojede v létě na dovolenou. Všichni si přejeme, aby už odletěl

Chtěla jsem zkusit cestování na vlastní pěst

Přítel se se mnou rozešel krátce po mých devětatřicátých narozeninách. Byla to pro mě rána, myslela jsem si, že nás dva čeká svatba a rodina. V tomhle věku je dost náročné hledat partnera a nevyzařovat ze sebe určité zoufalství. Říkat někomu na první schůzce, že bych ráda ještě stihla založit rodinu, není zrovna sexy. Budoucnost jsem tedy neviděla růžově.

Minimálně jsem začínala chápat, že možná nebude všechno podle mých představ. Měla jsem kamarádku, která však na samotu nedala dopustit. Dlouhá léta cestovala po světě a to od Indie nebo Austrálie, až po Afriku. Seznamovala se s lidmi, zažívala stavy zamilovanosti a byla svobodná a šťastná. Z mého pohledu hlavně velmi odvážná.

Co se týče mě, nikdy jsem nešla sama ani do kina. Sezení v kavárně s knížkou také nebylo nic pro mě. Jsem zvyklá na společnost a když mám dlouhou chvíli, hned někomu telefonuji. Jakmile mě čeká víkend bez plánů, sháním kamarádky anebo jedu navštívit rodinu. Tentokrát jsem se ale rozhodla, že vyjdu ze své komfortní zóny a vyjedu sama za hranice naší země.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (30): Manžel odletěl sám na naše líbánky, aniž by mi o tom řekl. Prý bych stejně nechtěla

Nezvládla jsem ani víkend

Neměla jsem kuráž na žádnou Indii, stačil mi prodloužený víkend v Římě. Chtěla jsem si pochodit po památkách, dát si dobrou pizzu. "Užiju si to, jako postava z filmu Jíst, meditovat, milovat!" malovala jsem si. Zajistila jsem předem vše potřebné a plná očekávání vyrazila na svou malou pouť.

Slibovala jsem si relax i nějaké to sebepoznání. Všechno dopadlo úplně jinak, než jsem čekala. Už v letadle mě přepadl divný pocit, že jsem sama. Pociťovala jsem strach a úzkost, myslela jsem na rodinu a vůbec se mi to nelíbilo. Číst knížku se mi nedařilo, nemohla jsem se soustředit. Po příletu moje panika pokračovala.

Měla jsem strach, že zabloudím a v hotelovém pokoji jsem se málem rozplakala. Nadávala jsem si, že tohle není nic pro mě. Nicméně jsem pak po koupeli usnula a ráno jsem se cítila o něco lépe. Chození po památkách mě však samotnou pranic nebavilo. Bolely mě nohy, nudila jsem se, připadalo mi, že všem na ulici překážím. Nedokázala jsem si vychutnat krásy města.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (30): Na vysněné dovolené v Římě jsem přišla o iluze a peníze. Ale na oplátku jsem získala lásku

Nakonec jsem musela ještě utíkat

Jídlo jsem si také o samotě vůbec nevychutnala. Nemohla jsem se uvolnit, pokaždé jsem něco zhltla a hned zase utíkala pryč. Pak se na mě nalepil divný člověk. Chtěl mě pozvat na sklenku vína a když jsem odmítla, byl nepříjemný. Po nějaké chvíli jsem si všimla, že mě sleduje. "No tak to je můj konec, nikdo mi nepomůže," mluvila jsem si už nahlas sama pro sebe.

Bloudila jsem ve čtvrti, která už tak pěkná nebyla a dostala jsem strach o holý život. Bolely mě nohy, chtělo se mi plakat a všichni blízcí byli příliš daleko. Nakonec jsem našla cestu k hotelu, ale musela jsem dotyčnému otrapovi utéct do metra. Zbytek večera jsem strávila v hotelu a další den jen v jeho blízkosti. Uvědomila jsem si, že cestování v jednom prostě není pro každého.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (30): Na vysněné dovolené v Římě jsem přišla o iluze a peníze. Ale na oplátku jsem získala lásku