Arnošt přišel Velikonocům na chuť z jednoho neobvyklého důvodu. Jeho tchyně si totiž neumí představit svátky bez pořádného šlehání pomlázkou.
Moje tchyně Jindřiška (64) je protivná ženská. Do všeho se nám snaží kecat a nedej bože, aby někdy měla v něčem pravdu. To nám pak vyhazuje na oči ještě hodně dlouho.
Tchyni moc nemusím
Když jsem se svou manželkou Péťou (34) ještě jen chodil, pochopil jsem, že se budu muset obrnit trpělivostí. Ne kvůli ní, ona je totiž báječná ženská. Má ráda život, dovede si užívat sex, ale rovněž se na ni lze spolehnout. Rychle jsem pochopil, že až jednou budeme mít děti, ona bude báječnou matkou.
Horší to je s její matkou. Jindřiška do všeho strká nos, na všechno má názor a nevyžádané rady dává snad i ze spaní. Často jsem se musel přemáhat, abych jí něco neřekl.
Nešlo mi do hlavy, jak taková protivná ženská mohla vychovat tak báječné stvoření, tedy mou Péťu. Jsou věci, které asi nikdy nepochopím.
Tchyně miluje Velikonoce
Na první Velikonoce, které jsem strávil u Pétiných rodičů, nikdy nezapomenu. Byl jsem pochopitelně nervózní, protože víkend s Jindřiškou pod jednou střechou nevěstil nic dobrého. Doufal jsem, že bude zalezlá v kuchyni, bude vařit, péct a létat na koštěti, nebo co taková ženská může dělat.
Minimálně v kuchyni určitě byla, protože musím uznat, že připravila fakt dobré pohoštění. Na sladké moc nejsem, ale její beránek byl skvělý. Jen kdyby nemusela neustále remcat. Celý víkend jsem čekal, až konečně nadejde Velikonoční pondělí a budeme moct vypadnout.
Když ten den konečně přišel, šoural jsem se ráno do kuchyně s tím, že si dám snídani. Potkal jsem Jindřišku a připravil se na nejhorší. "Kde máš pomlázku?" zeptala se. Asi jsem se musel tvářit nechápavě, protože mi vysvětlila, že miluje Velikonoce a očekává šlehání pomlázkou. Prý díky tomu vždy omládne...
Velikonoce mám rád díky tchyni
Byla to docela divná situace. Naštěstí se pak objevila Péťa s tátou, který ji pronásledoval s pomlázkou a divoce šlehal. Pak mi půjčil pomlázku, ať to udělám také. "A teď mě," řekla nedočkavě Jindřiška. Opatrně jsem na ni položil pomlázku. "Hele, mladej, copak mám být stará bába?" pronesla naštvaně. Byla to opravdu bizarní situace. Ale když to chtěla, tak jsem ji trochu sešlehal.
Od té doby mám Velikonoční pondělí moc rád. Pořídil jsem si vlastní pomlázku, větší a hezky pružnou. A vždycky jdu za tchyní. Šlehám ji a představuju si, že v rukou třímám pořádný bič. Svým způsobem se jí mstím za všechny věci, které provedla nebo řekla v průběhu roku. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového mi bude přinášet úlevu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.