
Bartoloměj se ocitl ve svízelné situaci. Padl do oka manželce svého šéfa. Ta od náznaků postupně přešla k pozvání k sobě domů. Jenže Bartoloměj nemá o aférku se starší ženou zájem.
Už několik měsíců pracuji jako automechanik ve velkém autoservisu. S prací jsem spokojený, ale mám jeden problém: zalíbil jsem se manželce mého šéfa. Nevím, jak jí naznačit, že nemám zájem.
Jede po mně šéfova manželka
Pamatuji si, že jsem se zrovna chystal pro něco k jídlu a ptal jsem se ostatních, co jim mám přinést. V té chvíli vykoukla z kanceláře paní Jitka, takže jsem se zeptal i jí. Odpověděla, že plánuje zajít do příjemné restaurace na nějakou specialitu.
„Nemáte chuť?“ nadhodila tiše.
Zdvořile jsem odmítl, ale pár kluků to zaslechlo. Jen co se otočila, jeden z nich mi pošeptal: „Hele, kámo, bacha na ni.“
Paní Jitka je naše účetní a šéfova manželka. Je to žena ve středním věku, ale rozhodně se tak nechová. Obléká se, jako by každý den vyrážela na rande – upnuté halenky s výstřihem, vysoké podpatky, silný parfém a spousta bižuterie. Je tu jedinou ženou. Už tak by byla nepřehlédnutelná, natož ve svém stylu. Pár kluků v mém věku se sice vždycky uculuje, když se objeví, ale nikdo si netroufne říct něco nahlas.
Paní Jitka má svou kancelář, ale běžně ji potkáváme v kumbálu, kde si děláme kávu. Teď je to ona, kdo „náhodou“ naráží na mě. Vyptává se, jestli mám přítelkyni, kdo mi vaří obědy a podobně.
Dostal jsem se do trapné situace
Jednou mě napůl žertem štípla do břicha se slovy: „Dneska jste asi nesnídal, co?“
Zasmál jsem se, jelikož co jiného jsem měl dělat. Plácnout ji přes ruku? Pak po mně chtěla zkontrolovat olej v autě, koupit cigarety a tak dál. Nedávno si mě zavolala do své kanceláře. Myslel jsem, že jde o výplatu, ale ona potřebovala pomoct s počítačem.
„Nějak se mi odpojil kabel a netuším který,“ usmála se na mě lišácky.
Takže jsem musel zalézt pod stůl. Ona seděla na židli, kolena měla téměř u mého obličeje, a upřímně, nosí dost krátké sukně. Jakmile jsem ten správný konektor našel a vysoukal se ven rudý jak rajče, najednou vešel jeden kolega. Rychle se omluvil a vycouval se slovy: „Jejda, pardon.“
To už nemohlo vypadat víc dvojznačně. Zkusil jsem se kolem ní protáhnout a něco zamumlat, že počítač by teď měl být v pořádku. Jenže ona se na mě významně podívala a prohlásila, že má o mě strach. Kdyby se její muž dozvěděl, co se tu stalo, mohl bych přijít o práci. „Ale nenechám vás v tom...“ dodala.
Nemám zájem o starší ženu
Najednou mi bylo jasné, že mě má tak trochu „v hrsti“, i když jsem nic neprovedl. Vygradovalo to ve chvíli, kdy byl šéf pryč a paní Jitka mě požádala, abych ji zavezl domů. Tvrdila, že ráno nenastartovala svůj vůz a do servisu se dopravila taxíkem.
Když jsem ji vysadil před domem, zvala mě dál „na čaj“, ale bleskově jsem si vymyslel, že musím k zubaři. Viditelně ji to naštvalo. Jenže tahle žena by klidně mohla být moje máma!
V servisu vládne kamarádská atmosféra, šéf je sice prchlivý, ale férový. Když má k někomu výhrady, prostě to řekne. Mně to tak vyhovuje. Víc mi vadí tyhle zákulisní hry, náznaky a mlžení. Mám rád jasně nastavená pravidla, proto fakt nevím, co mám dělat. Nechci přijít o práci, jenže šéfova manželka mi nedá pokoj...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.