Beáta si užívala pohodové manželství, než její manžel Luboš začal navštěvovat online terapii. Od té doby se jejich vztah mění – Luboš začal Beátu kritizovat kvůli věcem, které mu dřív nevadily, a příliš se zaobírá jejich vztahem. Beáta má samozřejmě strach, kam až to může zajít...
Když Luboš přišel s tím, že jeho zaměstnavatel nabízí online terapii jako jeden z benefitů, nečekala jsem, že ho to bude vůbec zajímat. Natož, aby to mělo na naše manželství takový vliv. Nikdy totiž moc nevěřil na podobné věci, spíš se jim smál.
Vždycky podobné věci odsuzoval
„Proč bys měl chodit na terapii, když ti to nikdy nechybělo?“ ptala jsem se ho překvapeně. „Jen to chci zkusit, když je to zdarma,“ odpověděl mi s úsměvem. A já bláhová žila v domnění, že si tedy maximálně vyzkouší jednu hodinu a pak uzná, že je to něco, co vážně nepotřebuje. A že je to jen zbytečné “vymývání mozků”, jak mi před pár lety tvrdil, když jsem na terapie chodila já. Nechápal, že jsem ochotná za povídání s cizím člověkem platit tolik peněz. A svěřovat se s celým životem, včetně intimností. Řekla jsem si tedy, že je to jen chvilkové nadšení, a nepřikládala jsem tomu žádnou váhu.
Jenže u jedné hodiny nezůstalo. Luboš si prý z velkého množství odborníků vybral sympatickou terapeutku a povídání s ní ho prý začalo bavit. Každý týden tak mají sezení na dálku. Nejdřív jsem si říkala, co pořád probírají, vždyť nic tak zásadního řešit nepotřebuje. Jenže mu postupně „otevírá oči“, jak sám říká. A já začínám mít pocit, že mu je otvírá až příliš.
Cizí žena ho úplně ovládla
Od chvíle, kdy má Luboš pravidelné na terapie, všímám si postupných změn. Najednou Lubošovi začaly vadit věci, kterých si dřív nevšímal, a dokonce mi nadával, že se v nich pořád rýpu. „Myslím, že bychom si měli promluvit o tom, jak spolu trávíme čas a jestli nemáme moc málo sexu,“ řekl mi nedávno, což mě překvapilo. Většinu času jsme měli pohodové soužití a on se o podobné věci moc nestaral. „Odkdy tě takové věci zajímají?“ zeptala jsem se ho.
Místo odpovědi začal mluvit o tom, co se dozvěděl od terapeutky a jak je důležité řešit vztah a pořád na něm pracovat. A že má pocit, že jsme poslední dobou spíše spolubydlící než manželé. Nevěřila jsem svým uším. Nikdy bych nevěřila, že něco takového od něj uslyším. Cítím, že se mezi námi objevuje napětí, které tam dřív nebylo. Místo toho, aby mi byl oporou, čím dál víc kritizuje náš vztah i mě samotnou. Vůbec ho nepoznávám. Přemýšlím, kam se poděl můj milovaný Luboš, kterého jsem si před dvaceti lety vzala. Připadá mi, jak kdyby ho ta cizí žena ovládala a měla z toho snad i radost.
Mám strach z budoucnosti
Nedalo mi to a vypátrala jsem, jak Lubošova terapeutka vypadá. Když jsem viděla její fotku, zamrazilo mě. Je sympatická, mladá a přitažlivá. A polila mě velká vlna žárlivosti. Vím, že by to z její strany mělo být čistě profesionální, ale člověk nikdy neví. „Co když se do ní zamiluje on?“ napadlo mě a trápím se tím. Neříkám, že vše, co najednou řeší, je pitomost. Určitě máme ve vztahu nějaká trhliny. Ale tohle mi přijde opravdu jako extrém. Cítím, že ho pomalu, ale jistě ztrácím. A bojím se, že ho tahle terapie ho odvede od naší reality a našeho společného života. Luboš je teď někdo jiný, a pokud to takhle půjde dál, je klidně možné, že se naše manželství jednoho dne rozpadne. I přesto, že máme děti a ještě nedávno to vypadalo, že nemáme mezi sebou žádné velké problémy...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.