Blažena hlídala dvě hodiny vnučku Anetku, když jel její tatínek na masáž. Vnučka na sebe převrhla šálek kávy a opařila si nožičku. Blažena se tím dodnes trápí a nepřidává jí ani to, že bývalá manželka jejího syna jí píše nehezké zprávy.
Od rána jsem se necítila dobře. Bylo dusno a točila se mi hlava. Odpoledne volal syn: "Mami, pohlídáš večer na dvě hodinky Anetku? Sjel bych si na masáž."
Vnučka se u mě nedopatřením polila kávou
Odpověděla jsem, že se na to moc necítím, že mi od rána není dobře. "Jé, mami, to zvládneš. Já už s tím počítám," nenechal si to vymluvit syn. Tak jsem kývla. Na vnučku jsem se těšila. Syn je rozvedený, a tak Anetku vídám každý druhý víkend. Vnučce jsou necelé tři roky A je to šídlo. Neposedí a je neskutečně zbrklá.
Anetka u mě byla ani ne půl hodiny a já myslela, že se mi rozletí hlava bolestí. Uvařila jsem si kávu a dala si ji na konferenční stolek. Na druhém konci jsme si s Anetkou malovaly. Ani nevím, co se stalo. Anetka si malovala a já se na vteřinu otočila. Podívala jsem se do křesla, abych si nesedla na hračku, a najednou slyším strašný řev. Anetka stála nad rozlitým hrníčkem kávy a plakala.
V nemocnici jsem od obou rodičů dostala vynadáno
Rychle jsem jí svlékla punčocháče a na nohu jí pustila vlažnou vodu. Okamžitě jsem volala záchranku. Během chvilky se Anetce na noze udělaly dva puchýře velikosti pětikoruny. Celé stehno měla rudé. Záchranáři ji naložili do sanitky a odvezli ji do nemocnice. Brečela jsem a volala synovi, co se stalo.
Oba jsme se vydali do nemocnice, odkud jsme informovali maminku Anetky. Ta ihned přijela a oba se synem na mě křičeli. Pod tíhou nervového vypětí jsem myslela, že dostanu infarkt. Sesunula jsem se na sedačku. Asi za hodinu k nám přišel lékař a řekl, že Anetka měla štěstí. Popáleniny nejsou vážné, ale kvůli dvěma puchýřům a možné infekci si ji nechají asi týden v nemocnici a budou jí podávat léky proti bolesti.
Událost si budu vyčítat do konce života
Už jsou to tři roky a Anetka má na nožičce jen lehce zarudlou kůži po jednom z puchýřů. Trvalo určitě měsíc, než byla chudinka bez bolesti. Aby si rodiče nemuseli brát volno z práce, každý den jsem jezdila za Anetkou domů a hlídala ji. Pila jsem jen studené nápoje a od vnučky se nehnula na krok. Mazala jsem jí neustále nožičku speciálními krémy, četla pohádky a udržovala ji v klidu. Samozřejmě jsem se bývalé snaše i synovi omluvila za svou nepozornost.
Snažila jsem se ze všech sil, abych svou chybu napravila. Dokonce jsem Anetce a synovi zaplatila pobyt u moře. Těsně po tragické události mi bývalá snacha neustále psala ošklivé zprávy. I syn byl hrubý. Svou vinu jsem přijala a opravdu udělala maximum pro to, aby byla Anetka v pořádku. A jsem neskutečně ráda za to, že to v rámci možností dobře dopadlo. Ale dnes vím, že když se necítím dobře, nehlídám. Už umím říct ne.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.