Božena (66): Manžel se změnil k nepoznání, je nesnesitelný obtloustlý bručoun. Ani vyhrožování rozvodem nezabírá

Můj manžel Karel býval úplně jiný člověk. Ještě před pár lety jsme chodili na výlety, jezdili na kole i běžkách a užívali si společný život. Pak se mu ale stal úraz. Zlomil nohu tak nešťastně, že se už nikdy pořádně nezotavil. Jenže místo toho, aby se podle doporučení věnoval rehabilitaci a snažil se znovu dostat do formy, úplně rezignoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (34): Manžel mě jen kritizoval. Všechno jsem dělala špatně v kuchyni i v posteli

Nejhorší jsou jeho nálady

Začal se přejídat, skoro se nehýbal a postupně přibral tolik, kilo že má teď problém vyjít schody. Musela jsem mu dokonce nakoupit celý nový šatník, aby měl vůbec v čem chodit. Ale to nejhorší není jeho váha. To nejhorší je jeho stále špatná nálada. Pořád si na něco stěžuje, všechno ho rozčiluje a mám pocit, že se mě snaží strhnout do svého světa plného nespokojenosti.

„Proč pořád někam lítáš?“ vyčetl mi nedávno, když jsem šla na setkání s kamarádkami. „Normální ženská by byla doma a starala se o manžela!“ Jenže já se prostě musela jít nadechnout a odreagovat se, abych z toho domácího blázince nezešílela. A taky si kamarádkám postěžovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Iva (26): Manžel se změnil. Nesmím se vyptávat, kritizovat a vyčítat. Pak prý budeme šťastní

Už mě nebaví ho pořád zachraňovat

Přitom se stále snažím povzbudit ho a pomoct mu. Zkusila jsem vařit zdravá jídla, vymýšlím nejrůznější procházky na naše oblíbená místa, hledám aktivity, které by ho mohly bavit. Ale nic z toho nefunguje. „Nech mě být, já jsem takhle spokojený,“ odsekne mi pokaždé, když něco zkouším.

Ale jeho nespokojenost ho užírá. Vidím, jak se trápí, jak se sám sebou dusí. Jak ho štve jeho tloušťka a neschopnost dělat vše jako dřív. Jenže už na to nemám sílu ho pořád nakopávat. Mám pocit, že místo partnera mám doma věčně nespokojené dítě. A co je nejhorší, začal kritizovat i mě. „Proč jsi tak přehnaně aktivní? Nemůžeš si konečně sednout a chovat se normálně?“ slyším od něj skoro každý den.

Ale já nechci sedět. Nechci rezignovat na život jen proto, že on se rozhodl vzdát. A když jsem se mu to snažila vysvětlit, jen mě odbyl: „Ty mě stejně neopustíš. Jsi na to moc slabá.“

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (39): Manžel mě kritizoval za to, jak vypadám. Pak se karta obrátila

Vyhrožovala jsem už i rozvodem

Když jsem to od něj slyšela, pořádně mě to rozčílilo. „A co když tě opravdu opustím?“ řekla jsem jednou. „Myslíš, že chci strávit zbytek života takhle? Vedle tebe, kde slyším jen stížnosti a kritiku?“

Jenže on jen mávl rukou a pohrdavě řekl: „Stejně to neuděláš. Nemáš na to odvahu.“ A tím mě úplně vytočil. Nejenže si myslí, že jsem slabá, ale je mu to úplně jedno. Ani hrozba, že by mohl zůstat sám, ho neprobrala.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (73): Manžel se na stará kolena bojí chudoby. Zašlo to tak daleko, že máme ostudu po celé ulici

Nevím, jak se dál rozhodnout

Nejhorší je, že ho nejspíš pořád miluju. Vždyť jsme spolu prožili tolik spokojených let a vychovali dvě úžasné děti. Nedokážu to jen tak zahodit. A tak vzpomínám na to, jaký Karel býval. Na druhou stranu si někdy říkám, jestli by rozvod opravdu byl řešení. Dokonce i kamarádky mi to radí, když slyší, jak se chová. Ale co by mi zbylo? Samota a výčitky, že jsem udělala chybu? Nebo by to naopak byla šance začít znovu a najít v životě něco, co mě naplňuje?

Jedno vím jistě – takhle dál žít nechci. Něco se změnit musí. Už mě nebaví ho zachraňovat. Nemůžu být pořád ta, kdo všechno táhne. A pokud se Karel nezmění, možná opravdu budu muset najít odvahu udělat krok dál.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (62): Na stará kolena jsem se rozhodla studovat. Manžel to nechápe, ale já si lepší důchod neumím představit