Hned pět následníků evropských trůnů se koncem minulého týdne sešlo na oslavě osmnáctých narozenin dánského prince Christiana. Příležitost popřát budoucímu králi severoevropského státu si v Kodani nechaly ujít jeho kolegyně, které jednou také povládnou svým zemím - švédská princezna Estelle (11), její norská souputnice Ingrid Alexandra (19), princezna Catharina-Amalia (19) z Nizozemska a belgická princezna Elisabeth (21). Kdo jsou tyto sličné urozené dámy?
Královen měla Evropa doposud poskrovnu. I vinou primogenitury, která předurčovala na trůn nejstaršího mužského potomka. To se začalo v jednotlivých zemích před 30 nebo 40 lety měnit. Od té doby se v rámci absolutní primogenitury počítá na vladařský post s nejstarším potomkem krále nebo královny, ať je kteréhokoliv pohlaví.
A tak Evropu čekají doslova feminizované časy. Princezny Estelle, Ingrid Alexandra i Elisabeth sice mají mladší brášky, na trůn ale jednou, pokud se nestane nic mimořádného, usednou ony, což by se ještě před pár desítkami let jevilo jako nemyslitelné. Pojďme se nyní na slečny, které přepisují dějiny, podívat blíže.
Švédská princezna Estelle
Jedenáctiletá blondýnka je nejen první ženou v historii Švédska, kterou nemůže v právu usednout na trůn ohrozit mladší mužský potomek, ale také prvním potomkem v historii země, který se narodil následnici trůnu.
Estelle si premiérovou oficiální povinnost v rámci švédské královské rodiny odbyla už ve dvou letech a momentálně navštěvuje školu ve Stockholmu. Popřát Christianovi dorazila s rodiči, korunní princeznou Victorií (46) a princem Danielem (50).
Norská princezna Ingrid Alexandra
Devatenáctiletá Ingrid Alexandra je po otci, korunním princi Haakonovi (50), druhou následnicí norského trůnu. Na tom momentálně úřaduje král Harald V. (86). A byl to právě Ingridin otec, kdo prosadil změnu dědického zákona tak, aby na trůn usedl jeho nejstarší potomek bez ohledu na pohlaví.
Norsko přitom mělo královnu naposledy před 600 lety - Margaret vládla Norsku, Dánsku a Švédsku od konce 80. let 14. století do roku 1412.
Nizozemská princezna Catharina-Amalia
Catharina-Amalia, dcera krále Viléma Alexandra (56) a královny Máximy (52), se stala následnicí nizozemského trůnu před deseti lety, kdy abdikovala její babička, královna Beatrix (85).
Srdce poddaných si získala nejen svou skromností (s oblibou sice doprovází rodiče na oficiálních akcích, ale nikdy na sebe zbytečně nepoutá pozornost), ale i tím, že se vzdala apanáže ve výši 1,6 milionu eur ročně, která jí podle zákona náleží. Místo toho studuje na univerzitě v Amsterdamu politologii, psychologii, právo a ekonomii.
Belgická princezna Elisabeth
Princezna Elisabeth je nejstarší dcerou krále Filipa (63) a královny Mathilde (50). Dědičkou trůnu a také vévodkyní brabantskou se stala roku 2013, kdy se její otec ujal vlády.
Elisabeth studuje diplomacii na univerzitě v Oxfordu a hovoří plynule čtyřmi jazyky. Bez zajímavosti není ani fakt, že podstupuje vojenský výcvik, přičemž má za sebou i roční kurz sociálních a vojenských věd.
Jak to princeznám slušelo nejen na Christianově narozeninové oslavě, se můžete podívat v naší fotogalerii.