Břemeno, hnus, něco, co se musí přečkat, vydržet, tajit. Jinými slovy menstruace. Jen málo z nás se dosud setkalo s jiným přístupem. I když se rétorika o ženském cyklu pomalu zlepšuje. Stále častěji tak můžeme v souvislosti s menstruační krví slyšet slovo „dar“. A kdyby rostliny mohly mluvit, souhlasily by – protože je pro ně fantastickým hnojivem!
Víme, co se vám honí hlavou. Totiž představa, jak z konvičky vytéká tekutina rudých až hnědých odstínů. Spolu s tím vás v nose šimrá typický „zápach“. A z představy budoucí konzumace takto opečovávaného salátu či bylinek se vám dělá mdlo.
Je to pochopitelné – léta se k menstruaci přistupovalo jako k „prokletí“. Takové slovo nemůže vyvolávat jiné než negativní asociace.
I proto jsme si do omluvenek na tělocvik raději psaly „nachlazení“ než to, že menstruujeme. I proto se pro nás vylučování krve stalo otravou, něčím, co je třeba přečkat, vydržet. O čem se nesluší mluvit. A kdyby ano, dočkaly bychom se jen opovržlivých či znechucených pohledů.
„Ale proč?“ ozývá se stále častěji od žen, jež bojují za přijetí ženství. Proč bychom měly k menstruaci přistupovat s odporem? Skvěle se sem hodí srovnání s mužským spermatem – slyšely jste snad muže mluvit s odporem k jeho tělesnému produktu? Asi ne.
Neznamená to, že musíte svůj cyklus hned oslavovat, chlubit se jím nebo na něj zavádět debaty ve společnosti. Zaslouží si ale přijetí. Nejen pro jeho přirozenost. Ale i blahodárnost. Čímž se dostáváme k tomu, co vás ještě na začátku v titulku možná polekalo.
Ty rostliny nejsou umělé?!
Jen málo z nás totiž ví, že menstruační krev je napěchovaná živinami. V případě rostlin stojí za pozornost zejména tři – dusík, fosfor a vápník. Jsou pro ně cenným zdrojem pro to, aby prospívaly. A rostly. Rychle. A do krásy. A třeba i do takové, že vám okolí neuvěří, že nejsou umělé.
To je zkušenost MUDr. Michaely Šimkové, propagátorky celostní medicíny. „Mám v ordinaci květiny a začala jsem experimentovat s tím, že jsem je začala pokoutně zalévat [menstruační] krví. A na takovém pahýlu, který jsem dostala od kamaráda v zahradnictví, vyrašily nádherné mandarinky. Ty květiny vypadají jako umělé,“ uvedla v rámci besedy Duše K s Jaroslavem Duškem.
Stejnou zkušenost sdílela i autorka Divoké kuchařky Pavla Dudková. Podle ní je menstruační krev úžasnou výživou pro zahradu a zvyšuje její úrodu.
Rostlinám se však enormně daří nejen s použitím menstruační, ale i jiné krve, například hovězí, napsala na web Kalíšek.cz Veronika Lančaričová. „ (…) Ano, menstruační krev je totiž úžasným hnojivem. Věděli to naši předkové a ví to dokonce i mnozí dnešní zemědělci. Ti ovšem nejčastěji používají krev hovězí. Krev, ať už hovězí či menstruační, je úžasně výživná a urychluje růst rostlin.“
A se svou zkušeností se podělil i sám herec Jaroslav Dušek v rámci své besedy. Poblíž jedné nemocnice prý na jednom místě úžasně prospívaly rostliny. A přišlo se na to, že za to „může“ zaměstnanec nemocnice, který zde vyléval prošlou krev.
Jak hnojit krví
Pokud jste dočetly až sem, pevně věříme, že jste alespoň částečně překonaly vnitřní bariéru a začaly se na ženský cyklus dívat trochu jinou optikou. Možná vás upoutaly zkušenosti s tímto přírodním hnojivem. A získaly jste odvahu vyzkoušet experiment na vlastní pěst. Jak tedy krev pro účely hnojení použít?
Je to jednoduché – před použitím zřeďte rudou tekutinu, kterou jste během týdenního cyklu nasbíraly např. pomocí menstruačního kalíšku, vodou. Beca Grimm, redaktorka serveru Vice, která si účinnost koncentrátu ověřila na vlastní pěst, zvolila devět dílů vody na jeden díl krve.
Na které rostliny hnojivo použijete (pokojové vs. venkovní), pak nezáleží. A ano, podle zkušeností redaktorky ho můžete bezpečně použít i na jedlé rostliny, jako například salát. V každém případě si ale tuto informaci ověřte u odborníků.
Autorka článku: Andrea Vránová