Chystáte se stěhovat, majitel bytu vám už bere klíčky z ruky a vy ne a ne najít nové bydlení? Poptávka převyšuje nabídku a vy zoufale hledáte už od té doby, co jste se dozvěděla, že vám v současném bytě neprodlouží smlouvu. Dalším důvodem, proč ale nemůžete najít vhodné bydlení, může být i chlupáč, který vám sedí u nohou.
Je jedno, že jste mladá, s pravidelným finančním příjmem a vaše tělo nezdobí žádný piercing ani tetování (ano, i taková „omezení“ se objevují u nabídek bytů). Máte psa a tím to hasne. Může být sebevychovanější, sebemenší – majitelé bytů v tom mají jasno. Nekuřák, bez mazlíčků.
Ideálním nájemníkem byl podle posledních průzkumů definován mladý pár do třiceti let, bez dětí, bez zvířat, s pravidelným finančním příjmem. Samozřejmě všichni ostatní lidé nejsou bez domova, jen mají okruh nabízených bytů poněkud zúžený. Je také na vás, jak moc budete „odvážná“ a i když majitel v inzerátu uvádí, že dá přednost rodině než spolubydlení, můžete ho třeba osobním setkáním přesvědčit, že ani vy (a váš kamarád/ka) mu z bytu kůlničku na dříví neuděláte.
Všechno je to o vaší kuráži. Záleží, jak moc po dané nemovitosti toužíte. Jestliže to vypadá, že jste narazila na svůj vysněný byt, budete se zkrátka muset trochu snažit. Je v inzerátu uvedeno, že nesmíte mít psa? Uveďte konstruktivní argumenty, proč by pronajímatel měl změnit názor. Máte-li malou čivavu, která není větší než morče a nedělá hluk na celý dům, když jste v práci – řekněte to. Máte většinu času home-office, takže ani nehrozí, že by byl pes dlouho sám? Řekněte to. Je v případě nouze k dispozici někdo ze známých, kdo by se mohl o vyvenčení vašeho miláčka postarat? Řekněte to.
Pozor ale, pokud máte doma malého raubíře. Je logické, že se majitel bytu bojí, aby mu ho někdo po rekonstrukci ihned nezdevastoval. Nejspíš netouží po tom, aby na nových parketách byly loužičky, a jestliže je byt vybavený, rozkousaná a poškrábaná sedačka taky asi není součástí jeho představy o dobrém nájemníkovi. Uvědomte si, že jste to vy, kdo nese zodpovědnost za stav potenciálního bydlení, a taky by se mohlo stát, že přijdete o kauci. Ta bývá většinou ve výši jednoho až dvou nájmů.
Vůbec nejhorší variantou je psa zatajit úplně. Tvrdit, že ho někomu hlídáte a mít osypky pokaždé, když si dovolí štěknout, protože někdo na chodbě bouchl dveřmi – za ty nervy vám to nestojí. Riskujete tím i to, že se budete muset stěhovat znovu.
Jděte na to tedy cestou citově vyděračskou. Vezměte pejska s sebou na prohlídku, nechte majitele se s ním pomazlit. I to může být cesta ke změně názoru, nebo alespoň navození diskuze a případně vyhledání kompromisu. Můžete se dohodnout na zvýšení kauce, malém měsíčním příplatku navíc nebo ho definitivně a kompletně přesvědčíte skrze psí roztomilost, že ten váš balík chlupů je naprosto neškodný.