Problémy s nájemními bytu v pražském centru přetrvají. Magistrát je bezbranný

Trh s nemovitostmi v Praze ovlivnila především dvě konkrétní vládní opatření – nařízená karanténa, a především uzavření hranic. To totiž srazilo příliv zahraničních turistů prakticky na nulu, což se významným způsobem podepsalo právě na trhu s realitami. Nutno dodat, že podobný trend se nedal během krize sledovat v žádném z regionů, dokonce ani v krajských městech, a tudíž zůstává specifikem pouze v případě české metropole. Důvodem je především v posledních letech stoupající popularita ubytovacích platforem typu Airbnb.

Stručně řečeno, ztížené podmínky se závratným způsobem neprojevily na počtu prodejů bytů. Vzhledem k tomu, že investice takového rázu úzce souvisí i s určitou proměnou každodenní reality, se na ni kupci připravují dlouho dopředu. Trh sice nevyhnutelně zpomalil, některé nákupy byly odloženy, ale i zástupci z řad developerů si pochvalují některé z efektů, které to přineslo. Přenesením těchto transakcí do online prostředí totiž odpadl značný počet potenciálních kupců bez konkrétního plánu, kteří de facto pouze loví a ve výsledku nejsou ani tak vedeni zájmem o pořízení nové nemovitosti.

Zvýšené ceny nájmů

S nájemním bydlením je to komplikovanější. „Když do Prahy přestali proudit turisti, dostalo to do úzkých poskytovatele krátkodobých forem ubytování. Těm z turistiky plynou nemalé zisky,“ vysvětluje pražský radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09): „Tuto vzniklou mezeru v rodinném rozpočtu tak logicky chtěli nějakým způsobem vyplnit. Navíc se často jedná o vlastníky velice lukrativních bytů, situovaných v nejlepších pražských čtvrtích – v centru a jeho bezprostředním okolí.“ Uvádí, že nabídka nájemních bytů v Praze nevídaným způsobem narostla, během prvního měsíce zaznamenala zvýšení až o 25 procent, a to právě o byty těchto poskytovatelů hledajících finanční záplatu.

To s sebou nevyhnutelně neslo určitá rizika. „Řada z těchto pronajímatelů by se po znovuotevření hranic chtěla do segmentu turistického ruchu opět vrátit. To znamená, že na trhu s realitami hledají pouze ty zájemce, jejichž bytová potřeba v dlouhodobém horizontu nepřesahuje několik měsíců. Klasicky nabízejí několikaměsíční pronájmy, typicky například na 3 až 5 měsíců,“ zdůrazňuje Chabr. Takových bytů se do katalogů realitních kanceláří dostalo opravdu mnoho, s čímž nutně souvisí druhé riziko – nestandardně nízké ceny (vycházející z osobní cenové politiky vůči turistům) takových pronájmů ovlivňují celý trh a nutí i vážné inzerenty uměle srážet ceny pronájmů na nižší hodnoty, než byli zvyklí a především, než by si přáli.

Kritika Airbnb ve vlastních řadách

Pandemie koronaviru po celém světě upozornila na hlavní nedostatky modelů sdílené ekonomiky, mezi něž Airbnb řadíme. Především, že je to svého druhu online komunita, v níž by bylo velice složitým budování systémů garancí jednotlivým poskytovatelům. Když se turismus zastavil globálně, stanovilo vedení Airbnb 31. květen 2020 za datum, do kterého je možné bez penalizace zrušit zarezervovaný pobyt, a to navíc se zárukou plné kompenzace. Tím si Airbnb zadělalo na menší vzpouru ve vlastních řadách. Poskytovatelé vystavili management kritice, že by v tom případě mělo zajistit příslušnou kompenzaci i účastníkům jejich modelu. Něco takového ale ve sdílené ekonomice stojí na dobrém slově, a neexistuje žádná legální cesta, jak se něčeho takového domoci.

Tento trend však s povděkem kvitovali představitelé pražského magistrátu i městské části Praha 1. Není tajemstvím, že by Airbnb chtěli nějakým způsobem regulovat. „Máte turistu a turistu. My usilujeme o to, aby Prahu navštěvovali cizinci nejen proto, že se tu prodává levný alkohol a noční život tak není ve srovnání s jinými metropolemi tolik nákladný,“ upozorňuje starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN): „Ti typicky využívají právě ubytovacích kapacit Airbnb. Problémů tak vzniká hned několik – zaprvé, městu z takových forem turistiky neplynou žádné příjmy do městské kasy. A za druhé, už mnoho let na Praze 1 řešíme problémy s rušením nočního klidu a rozjívenými cizinci. To, že v centru nebydlí stabilní obyvatelstvo tento problém ještě umocňuje.“

Co bude dál?

Analytici se shodují, že za současné situace by měl pražský magistrát přistoupit k hromadnému skupování nemovitostí a využít momentu, který drží ceny při zemi. Problémem je, že při takové činnosti je poměrně intenzivně svazován legislativou o hospodaření územně samosprávných celků, každý jeho krok tak je poměrně těžkopádný a postrádá určitý prvek pohotovosti. „Nemůžeme jen tak začít skupovat byty. K tomu bychom potřebovali více času, abychom našli shodu v rámci koalice i celého zastupitelstva. Bohužel tak pravděpodobně ten příznivý moment, který právě realitnímu trhu vládne, prošvihneme,“ zoufá si Jan Chabr. S postupným uvolňováním opatření se totiž počítá, že se realitní trh poměrně rychle oklepe a vrátí se do starých kolejí. Otázkou zůstává, s jakou razancí jej pak zasáhne blížící se ekonomická krize.