Retro lapače prachu: Kdo neměl za komunismu stěnu plnou porcelánu a plyšovou sedačku, jako by nebyl

Plyšová sedací souprava, palanda nebo obývací stěna – to byly věci, které jste před listopadem 1989 našli téměř v každé domácnosti. O výrobu nábytku se u nás po válce staraly uměleckoprůmyslové podniky a sjednocená výrobní družstva. V pozdějších letech se v popředí výroby držely továrny v jižních Čechách. Známá byla a dodnes je například soběslavská Jitona, jejíž sestavy komod a sekretářů jsou ceněné dodnes.

Jitona se specializovala na veškerý sortiment – od kuchyní přes ložnice až po obývací pokoje. Zboží putovalo na Západ, do zemí bývalého Sovětského svazu i k nám. Na východ se vyvážely výrobky s vysokým leskem či obývací stěny zdobené zlatem. V 70. letech Jitona spolupracovala s firmou IKEA, zejména na výrobě borovicového nábytku, který se vyvážel na Západ.

Nábytek trpěl podobnou uniformitou jako třeba panelová sídliště. První panelák u nás vyrostl v Ďáblicích, ale od těch, které se začaly stavět o pár let později, ho ještě odlišovala sedlová střecha a prostorné byty.

Mohlo by Vás zajímat:

Retro hračky: Co si přály k Vánocům děti vyrůstající za komunismu?

Do malých pokojů, které se nacházely v panelových domech staršího data, se toho mnoho nevešlo. Když se začaly vyrábět velké skladebné systémy, které měřily klidně i několik metrů a nešly rozložit na menší kusy, do místností se potom nevměstnaly. Po jednotlivých kusech se dal kupovat jen nábytek od výrobce Dřevodílo Rousínov, ale sestavovat jednotlivé poličky a skříňky nebylo vůbec jednoduché.

Obývací stěna s televizí, dvě křesla, pohovka z mikroplyše a konferenční stolek – tak vypadal obývací pokoj téměř všech rodin. Kdo si chtěl vybavit byt po svém, musel obíhat bazary nebo si sehnat šikovného truhláře.

Výsadní postavení na trhu s nábytkem měl od počátku 80. let pražský Dům bytové kultury – největší a nejmodernější obchodní dům s nábytkem v tehdejším Československu. Nábytek, který se tam prodával, se ale od toho, který zákazníci našli jinde, moc nelišil. Plusem centra byla kavárna s výhledem na hlavní město. Nábytek zůstal v DBK i po změně režimu v roce 1989. Jako svoji první prodejnu a showroom na území dnešní ČR si ho vybrala švédská firma IKEA, která byla v DBK otevřena v roce 1991, ale zůstala tam pouze 5 let. 

Galerie Kýčovité lapače prachu: Kdo neměl za komunismu stěnu plnou porcelánu, jako by nebyl

+ 14 fotek + 15 fotek