K tomuto tématu mě přivedla průkopnice bezodpadového životního stylu Bea Johnson. V kapitole o osobní hygieně píše, že si sice čistí zuby jedlou sodou smíchanou se stévií, ale že podle jejího zubaře žádný prostředek na chrup nepotřebujeme. Důležité je prý nečistoty zkrátka odstranit. A tak jsem se zeptala odborníků.
„Pouze mechanické čištění nestačí. K očištění zubů ano, ale vyčištění ústní dutiny ne,“ říká Jiří Bartyzal, majitel e-shopu s přírodními kartáčky Siwak. „Kartáčkem, mezizubním kartáčkem ani párátkem se nedostanete všude. Chemie je v tomto ohledu mocnější. Zápach z úst mechanicky neostraníte.“
Jen pro upřesnění – přírodní kartáček se získává ze salvadory perské a připomíná klacík nebo větvičku. Po rozžvýkání se promění ve štěteček. Podle majitele největší síla spočívá v obsažených chemických látkách, které stromoví nasává ze země, jako jsou např. flavonoidy, vápník, vitamin C, chloridy nebo fosfor.
„Cucáním přírodního kartáčku se do úst uvolňuje malé množství síry, která brání usazování vápníku, což je základ zubního kamene,“ obhajuje přítomnost chemie.
„To není tak úplně pravda,“ namítá dentální hygienistka Kristina Bendlová, jež provozuje soukromou ordinaci v Praze na Andělu. „Každý z nás by měl především mechanicky odstranit zubní plak, v němž žijí bakterie, pomocí kartáčku s měkkými štětinami.“
Podle ní dokonce postačí „vypucovat“ zuby jen vodou s použitím kartáčku. Ten, kdo si tuto cestu zvolí, by ale měl zuby posilňovat jinak. Třeba užíváním kalcia. Chrup je totiž náchylnější k tvorbě zubního kazu.
Volíme příliš malé kartáčky
Taková (a ostatně běžná) péče o zuby by se měla ale řídit několika zásadami. V první řadě jde o správnou velikost kartáčků – zubního i mezizubního.
„Zubní kartáček by měl mít ideálně malou hlavičku, rovný zástřih a jemné štětiny. U mezizubních kartáčků dělají lidé často chybu, že si kupují příliš úzké,“ vysvětluje dentální hygienistka.
„Když člověk nedochází na zubní hygienu, mívá mezizubní prostory zanesené, ale když se vyčistí od plaku, pigmentací a zubního kamene, najednou se mu tam vejde větší kartáček. Správnou velikost poznáme podle lehkého tlaku štětin na zuby – kartáček by neměl mezi zuby prokluzovat.“
A samozřejmě záleží na pravidelnosti. Podle Kristiny Bendlové se bakterie množí po 24 hodinách, proto je nezbytné čistit alespoň jednou denně i mezizubní prostory. Na přední zuby skvěle poslouží dentální nit. „Čistěte zuby tak dlouho, dokud nebudou po přejetí jazykem hladké,“ vzkazuje.
Zubní pasta? 99procentní marketing
V jednom se ale oba odborníci shodnou. Totiž, že zubní pasta není k ničemu. Ale přikládáme jí příliš velkou důležitost kvůli marketingovým kampaním.
„Zubní pasta není špatně. Pasty se vyrábí jen z esencí, které se vytahují z přírodních produktů, jako je například kořen salvadory perské. Minimálně osvěží ústa,“ konstatuje Bartyzal.
„Ale vezměte v potaz, že plastový zubní kartáček funguje jen zhruba sto let. A zubní pasta je vynález ještě mladší. Přírodní kartáček přitom existuje odnepaměti – a k čištění úst bohatě stačí. Jak pasta, tak plastový či bambusový kartáček jsou v podstatě jen marketing.“
A přidává se i Bendlová: „Veškerý marketing staví na tom, že zdravé zuby se rovnají používání zubní pasty, ale je to hlavně o té technice a mezizubních kartáčcích. Zubní plak se tvoří u krčků a jinak než mechanicky ho neodstraníte. V podstatě je to podobné jako při stírání prachu. Jde to i bez přípravků a je jen na každém, zdali použije něco extra.“
Ovšem připouští, že některé zubní pasty mohou pomoct. Například u těch na citlivé zuby prý chvíli trvá, než začnou účinkovat. Když je člověk začne používat, může se citlivost nejprve zhoršit. A až později začne pociťovat zlepšení. „Pokud má člověk narušenou sklovinu, mohou tyto pasty na zubech vytvořit ,obal‘, který vydrží až několik hodin.“
A u běžných zubních past bychom se neměli řídit cenou – je jedno, zdali sáhneme po té za 20 nebo za 500 korun. „Například u bělicích zubních past rozhoduje to, zdali je vyplachujete – pro alespoň mírný účinek by se neměly vyplachovat. Dejte pozor také na některé levnější pasty s hrubými abrazivními částečkami. Mohou narušit zubní sklovinu, takže na dlouhodobé používání vhodné nejsou.“
***
Kristina Bendlová, DiS.
Registrovaná diplomovaná dentální hygienistka, jež provozuje soukromou praxi v ordinaci na pražském Andělu. Vystudovala Soukromou VOŠ zdravotnickou pro dentální hygienistky. Mezi lety 2010 a 2016 získávala praxi u pražských odborníků. Absolvovala řadu kurzů a školení. Je členkou Asociace dentálních hygienistek ČR
***
Jiří Bartyzal
Majitel společnosti Siwak, jež do České republiky dováží přírodní kartáčky. Propaguje přírodní péči o ústní dutinu, k níž není zapotřebí moderních výdobytků, jako jsou plastové zubní kartáčky či zubní pasty. Přírodní kartáček podle jeho slov doporučuje Světová zdravotnická organizace. Firma Siwak funguje od srpna 2014.
Autorka článku: Andrea Vránová