Facebook
Instagram
Herečka Simona Peková (69) si v pražském Rudolfinu převzala sošku Českého lva za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Strašidelná tchýně z filmu Přišla v noci prozradila v rozhovoru pro Lifee původ své přezdívky skeleton, ale odhalila také tajemství svých elegantně střižených krátkých vlasů. Proč se tolik těší na šediny? Jak nakupuje oblečení? A jakou důležitou radu má pro ženy svého věku?
Herečka Simona Peková (69), hvězda filmu Přišla v noci, překvapila celé Rudolfinum přívalem své energie a živelnosti. Předávání cen Český lev ozvláštnila svým humorem a také dramatickým vystupováním. Módní kritiky zase herečka zaujala svým bílým outfitem od studia alešbáry a také originálními náušnicemi od českého šperkaře Zdeňka Vacka. "Dříve jsem byla boubelatá paní, vážila jsem 78 kilo a měla jsem prsa číslo pět, vlasy do půl zad. Teď jsem takový vychrtlý mládenec a přezdívku mám „skeleton“. A ten skeleton souvisí právě s mými náušnicemi, které jsou jako kdyby z kostí," vysvětluje v našem rozhovoru nová česká herecká ikona.
Simona Peková: Jsem vychrtlý mládenec a říkají mi skeleton
Paní Peková, jak jste vybírala outfit na předávání cen Český lev?
Měla jsem nápad. Chtěla jsem feminní pánský smoking, takže mám vlastně smokingové šaty. Byl to trošku můj nápad, trošku nápad výtvarníka Aleše Báryho, který mi šaty ušil na míru – po dlouhé době mi někdo šil šaty na míru. Především bych chtěla upozornit na náušnice, které jsou od českého šperkaře Zdeňka Vacka a jsou také mimořádné – mimořádně se mnou souvisí.
V jakém smyslu?
Dříve jsem byla boubelatá paní, vážila jsem 78 kilo a měla jsem prsa číslo pět, vlasy do půl zad. Teď jsem takový vychrtlý mládenec a přezdívku mám „skeleton“. A ten skeleton souvisí právě s mými náušnicemi, které jsou jako kdyby z kostí. Velice si toho šperku vážím. Je propůjčen.
Souvisí také náušnice s vaší rolí tchýně ve filmu Přišla v noci? Nahánět trochu strach?
To si nemyslím, jsem nesmírně milý a veselý člověk, velká zábavnice – tak si to o sobě myslím. Umím se ve společnosti velmi dobře pobavit s přáteli, ale zároveň mám tu druhou stránku mince. Ráda jsem sama po tom, co na divadle vydám nějakou energii, protože já bych pro diváka udělala vše. Tak se potom utáhnu do samoty bez internetů a bez těch všech chytrých telefonů. Čtu, dívám se na filmy a tak si pro sebe žiju, ve svém vlastním nitru. A tam mi je moc dobře.
Jak vlastně módu prožíváte? Jak byste popsala svůj módní styl?
Myslím, že jistý styl mám, ale odjakživa jsem byla taková ta paní, která umí přijít do second handu a najít věc, která se jen tak nevidí. Můj šatník je ve své podstatě složen z těchto úlovků z dávných dob. V poslední době to tak nějak skládám. Ten šatník je nesmírně variabilní, takže je mi v něm dobře. A když ty šaty potom někde vynesu, všichni říkají: „Pane Bože, to je nádherný. Kde jsi to koupila? Kolik to stálo?“ A já odpovídám: „Ano, ano, za 50 korun.“
Přála bych si zešedivět, vlasy si stříhám sama
Jaký máte vztah ke svým vlasům? Jste jedna z mála žen, která hrdě nosí šediny.
Jsou lehce barvené. Byla bych velice šťastná, kdybych zešedivěla, protože mám radši světlý tón. Nepřeháním to s kosmetikou, ani s péčí o vlasy. Když je nejhůř, sama si je zastřihnu nebo upravím. Řekla bych, že v tomto směru jsem takový brouk Pytlík. Dosti často se sama stříhám a ne vždy to dopadne dobře. Dnes jsem byla u kadeřníků, kteří se o nás postarali v rámci Českého lva a tam jsem byla jako v Jiříkově vidění. A když jsem viděla tu kosmetiku! My u nás v divadle nemáme žádné maskérky, nemáme dokonce ani nápovědu.
Neříkejte, že by to v Brně bylo tak strašné.
Jsem v HaDivadle, jsou to ty alternativní a velmi populární scény, kde se na toto moc nehledí. Proto ani nepatřím k těm, které by před výkonem potřebovaly, aby je někdo namaskoval a nalíčil, nasadil řasy nebo paruku. U nás to neexistuje, u nás jsme za sebe, byť jsou to i hry klasické.
Měla byste nějakou radu pro ženy vašeho věku, jak si udržovat tolik energie a vitality?
Energii mám, když se spolu bavíme, ale jinak jsem neskutečně unavená. Stárnu a jsem stále unavenější. Jediné, co můžu doporučit, je spánek. Když můžu, spím klidně i deset hodin. Moje maminka mi vždycky říkala, že kdo spí, ten nestárne. Maminka už nežije a já si říkám: „Maminko, já to budu takhle dělat a uvidíme, jak dopadnu." Ale přirozeně, že chátrám, to je jasné.
Takže tohle je vaše babská rada?
Ano, babská rada. Dobrý spánek je podle mě alfa omega všeho.
Na fotografie herečky Simony Pekové přebírající křišťálovou sošku Českého lva se můžete podívat v naší fotogalerii.
Související články
