Roman Hanák už podruhé vyrazil do indického sirotčince, aby pomáhal dětem, které v životě neměly štěstí. Jeho práce si všimla již i tamní média, která jeho bohulibou činnost velmi ocenila. Nebylo to ale nic platné a mladý Rom musel z místa, kde se sirotčinec nachází, kvůli nepokojům na čas uprchnout, hrozilo mu totiž velké nebezpečí.
O tom, jak se Roman Hanák rozhodl podruhé odjet pomáhat indickým dětem do sirotčince a jak ho tamější děti milují, jsme již psali. Nyní ale přišla nečekaná zpráva, že Hanák musel ze sousedního ášramu utéct před ozbrojenci, kteří již vypálili několik okolních vesnic.
"Je to šílené, vše tady v Indii funguje opravdu zvláštním způsobem. Sirotčinec má samozřejmě několik sponzorů, ti ale přicházejí a odcházejí. Já jsem tu posledních pár měsíců, proto musím do adopcí na dálku ještě více šlápnout, abych pro ty děti udělal opravdu vše, co je v mých silách," prozrazuje dobrovolník, který za peníze, jež mu sledující stránky Jamalovy děti posílají, kupuje sirotkům školní pomůcky, ovoce nebo je bere na výlety. Naposledy část z nich viděla moře a významné poutní místo. Hanák navíc vše dokumentuje a rovnou postuje na sociální sítě, čímž získáte skvělý přehled, kam peníze vlastně tečou a co se s nimi děje.
"Děti by se tam samy nikdy nepodívaly. Byly z výletu tak nadšené, že celou túru, která měla 14 kilometrů, bez fňukání zvládly bosky," vzpomíná na výlet Roman.
Nyní můžete pomoci chlapci Mubarakovi, kterého lze na rok adoptovat. Díky tomu bude mít na rok pokryté náklady na jídlo, střechu nad hlavou, školné, ošetření a oblečení. Veškeré bližší info o adopci dostanete na facebookových stránkách Jamalovy děti. Nebojte se napsat zprávu a Romana přímo oslovit, rád vám vše vysvětlí podrobně.
Jeho bohulibé práce si všímají už i v laxní Indii. Dostal se do místních novin, kde byl oslavován jako ten, kdo pomáhá místním dětem a připravuje pro ně nezapomenutelné zážitky.
"Psali tam o tom, že tu jeden Evropan dělá charitu a vzal místní děti na pouť okolo nejposvátnější hory v Indii. Ta se jmenuje Arunačala a leží u města Tiruvanamalai. Byl jsem na zmínku v tisku opravdu pyšný. Nestává se často, že by se tam o podobných tématech psalo," říká český mladík.
Aktuálně však musel Roman svoji pomoc přerušit a ze sousedního ášramu, kde bydlí, doslova utéct. Několik podobných posvátných míst bylo totiž v okolí vypáleno a po obyvatelích byly házeny kameny.
"Místní mě upozorňovali, že jde o ticho před bouří, že mám určitě utéct. Odjel jsem tedy do jediného dalšího města, které znám. Jde o duchovní místo Tiruvanamalai. Zde jsem si zařídil ubytování na týden v místním ášramu a pak už jsem neměl zajištěného nic," vzpomíná na útěk Roman.
V ášramu se naštěstí seznámil s mužem, kterému se svěřil se svou situací a ten ho vzal k sobě.
"Jelikož jsem přijel večer, tak jsem šel rovnou na pokoj a neměl ponětí, kde vlastně jsem. Ráno jsem se probudil a zjistil, že jsem v dalším sirotčinci," směje se Hanák a dodává: "Byl jsem rád. Alespoň jsem získal porovnání s naším sirotčincem."
Bohužel však Roman v odloučení musel oslavit narozeniny. Děti ze sirotčince na něj však nezapomněly a nahrály mu dojemný vzkaz. Roman jim objednal obrovský dort, který s myšlenkou na něj snědly.
Před pár dny se konečně situace uklidnila a Roman se téměř po měsíci mohl vrátit zpět.
"Nejvíc rád jsem ale za to, že si pro mě Šrí Brahmam, zakladatel sirotčince, osobně přijel. Město už je bezpečné a tím, že se můžu vrátit, mi dokazují, že moje práce dává smysl," ukončuje své vyprávění Hanák.
Pokud vás osudy pražského mladíka baví, naplňují a inspirují k tomu udělat něco dobrého. Sledujte stránku Jamalovy děti a připojte se do nějaké výzvy. Pomůžete a v tomto podzimním nečase vás dobrý skutek zahřeje u srdce.