Jako kdyby někdo mezi korunami stromů prořezal cestičky. Nebo se snad košaté vršky stromů zdráhaly navzájem dotknout? Zřejmě z této podobnosti plyne označení „plachost korun“.
Tento přírodní jev si nespletete. Až se budete procházet v místě s vyšší hustotou stromů, pohlédněte vzhůru. Vidíte mezi korunami jakési cestičky? Narazili jste na úkaz zvaný „plachost korun“.
Dodnes neumí nikdo s jistotou říct, co za ním stojí, ačkoliv byl pozorován už ve 20. letech 20. století. Podle některých teorií se růst větví zastaví proto, aby se zapletením do sebe nepolámaly. Podle jiných se tím stromy chrání proti šíření škůdců. Zároveň si díky „odstupu“ udržují maximální přístup světla, které je důležité pro fotosyntézu.
„Plachost korun“ lze nejčastěji vidět u stejných druhů, ačkoliv ani to není podmínkou.
O mnoho víc se však o tomto úkazu neví. Opět ale poukazuje na magii a působivou sílu matky přírody.
Podívejte se na tento jev zblízka v galerii:
Zdroj: Colossal