Kdo by si nechtěl zkrátit cestu o desítky kilometrů? V případě cesty z Horní Plané do Bližší Lhoty jsou to hned tři desítky. Třísetmetrovou zkratku ale podstupujete s rizikem možnosti propadnutí se do lipenské přehrady.
Místní obyvatelé tvrdí, že pro bezpečné překonání přehrady postačí pro člověka sedm a pro auto dvacet centimetrů síly ledu. Čas takto lidé šetří už více než čtyřicet let, od doby napuštění nádrže. Za tuto dobu se ale stalo i mnoho incidentů, kdy se člověk nebo auto do přehrady propadli.
Ačkoliv Horní planá nepřestává v osazování okolí Lipna tabulkami, na nichž se snaží odvážlivce odradit, nemá to valné výsledky. Lidé pod záminkou ušetření času jezdí přes vodu led, ne-led. Obyvatelé Horní Plané i Bližší Lhoty prověřují tloušťku ledu a nejideálnější cestu poté vyznačí větvičkami a stromky.
I přes varovné tabulky a pokuty v řádech tisíců korun od policie se podle místních řidiči nedopouštějí ničeho nelegálního. Sám starosta Horní Plané Jiří Hůlka říká, že na přejezdu zamrzlé přehrady nic nebezpečného nevidí. Zkratka se těší oblibě i mezi lyžaři, kteří míří do rakouského Hochfichtu.
Největší havárie jakou Lipno pamatuje, co se týká prasklého ledu, se stala v roce 1996, kdy se zhruba sto padesát metrů od břehu propadl do vody farmář Florián Rygál. Do šestimetrové hloubky „zahučel“ s traktorem a cisternou na naftu. Vše ale nakonec dobře dopadlo, farmáři se podařilo vyplavat a vojáci civilní ochrany vytáhli traktor i s cisternou.