Pozor, ať se vám nezatočí hlava! Těchto 7 destinací balancuje na hranici reálného a pohádkového světa

1. Tulipány ze země Oz

Legendární tulipánová pole v Nizozemsku jsou zdrojem čiré radosti. Není tedy divu, že se květinovými barevnými spektry touží každoročně nasytit desítky tisíc lidí.

Květina připomínající lízátko se pyšní bohatou historií. Do Nizozemska se dostala v 16. století. O sto let později, v době Nizozemského zlatého věku, už se těšila nebývalé popularitě. Tulipánová horečka zamávala tamní společností natolik, že se obyvatelé nezdráhali pro koupi tulipánových cibulí prodat i vlastní dům.

Dnes se mezi březnem a srpnem v Nizozemsku každoročně vypěstují přes tři miliardy tulipánů. Nejpopulárnější tulipánové háje najdete na západě mezi městy Leiden a Den Helder, poblíž města Enkhuizen a v nedaleké provincii Flevoland.

2. Smolná nádhera

Svou věžatou korunou a divoce vyřezávanými fasádami připomene Sněhurčin hrad v Disneylandu. A když ne, po své dostavbě rozhodně nebude mít nouzi o to stát se dějištěm jiné pohádky.

Římsko-katolický monument Sagrada Familia vypadá, jako by každičká jeho část nezůstala dlátem nedotčená. Detailně opracované sochy, monumentální věže a umělecky pomačkaná fasáda přibližují chloubu Barcelony nadpozemskému světu. I proto se dostala na seznam světového dědictví UNESCO.

Design stavby navrhl jeden z nejslavnějších španělských architektů Antoni Gaudi. Svůj náčrt však v reálné podobě nikdy celý neviděl. Zemřel v roce 1926, kdy nebyla dokončena ani čtvrtina stavby.

Od té doby postupovaly práce na tomto monumentu jen velmi pozvolna a s úmrtím Gaudiho jako se na něj snesl závoj smůly. Dokončení projektu zabránila španělská občanská válka, požár i řada kontroverzí.

Zdá se ale, že se blýská na lepší časy. Hrad by měl být kompletní v roce 2026, tedy v době stého výročí Gaudiho úmrtí. Již nyní do něj ale proudí davy turistů – branami jich projde až tři miliony ročně.

3. Hobitín i králíčkův kraj

Pro měšťany je Jezerní oblast (Lake District) na severozápadě Anglie přírodním úkazem z pohádkové krajiny. Třpytivá jezera tu objímají hladké kopce a skalnaté vrcholy, údolími se klikatí bublající potůčky a mraky olizují špičky hor.

Není divu, že se tento největší národní park v Anglii stal pro umělce studnicí inspirace. Podle všeho Jezerní oblast nastínila podobu hobitího Kraje v Pánovi prstenů i prostředí pohádkové knihy Dobrodružství králíčka Petra. Malebná ostrovní oblast je mimo jiné rodištěm tzv. Jezerních básníků: Williama Wordswortha, Samuela T. Coleridgeho a Roberta Southeyho.

Na ploše 2 293 km2 si najde vyžití každý. Oblíbené jsou plavby po jezerech, jízda na kole po zvrásněném reliéfu i krmení poníků.

4. Jezerní iluze

Jak by matka příroda svou pomyslnou rukou ohnula útes, aby se jezero nevylilo do moře. Vagar je největší jezero Faerských ostrovů (šest kilometrů dlouhé) a zároveň jedno z nejkurióznějších. Svým posazením na zdviženém okraji útesu budí dojem, že leží vysoko nad hladinou Atlantiku. Přitom je pouhých 40 metrů nad oceánem. Tento optický klam způsobuje podhled, který fotografové rádi používají, aby získali dramatičtější perspektivu.

Až se této iluze nabažíte, vydejte se na průzkum zbytku souostroví. Skalnaté sopečné ostrovy propojené tunely, hrázemi, trajekty a mosty připomenou hustě protkanou pavučinu. Pozornost si ale jistě připoutá i kaskáda pobřežních útesů, rozlehlé louky poseté stády ovcí a vzácné ptactvo.

5. Kazatelova hora

Na rozdíl od zmíněného „klamavého“ útesu s jezerem Vagar ultimátní útes. Preikestolen je velkolepá propast v norské čtvrti Ryfylke, kterou svírají skalnaté vrcholy ve výšce 604 metrů nad mořem.

Zformovala se během doby ledové před 10 tisíci lety, kdy do hory narazil ledovec. Voda z něj pronikla do vzniklých štěrbin, zamrzla a horu roztrhla. Letitým oddalováním skal se utvořila propast Preikestolen.

Pro tu se mezi obyvateli Norska vžila přezdívka Kazatelova kazatelna nebo Kazatelova hora. To proto, že prý připomíná řečnický pult.

6. Popelčino lože

Stačí jej vidět zvenku a už se ve fantazii objevuje princezna cupitající po schodech do jedné z věžiček. Zámek Neuschwanstein se stal předlohou pro království Šípkové Růženky a Popelky a jistě i řady dalších pohádkových zámků. Nepřekvapuje to – má všechno, co se pro princezny sluší. Leží v romantickém zalesněném kraji jihozápadního Bavorska, chlubí se třpytivou vápencovou fasádou i nezbytnou věžatou korunou.

Interiér je vyzdoben drahocenným řezbářským obložením v novogotickém a novoromantickém stylu. Nejhlasitější projevy úžasu ale správci zámku patrně zaznamenávají v proslulém Trůnním sálu, jehož inspirací je slavná mešita Hagia Sofia v Istanbulu.

Neuschwanstein nechal postavit Ludvík II. Javorský v roce 1869. Dnes se jeho honosnými sály a komnatami protočí více než 1,3 milionů návštěvníků ročně.

7. Gumový domek

Pozor, ať se vám nezatočí hlava! Polský Krzywy Domek, tedy Křivý dům, vypadá, že se každou chvíli zhroutí. Anebo že by to bylo jen ve vaší hlavě? Nenechte se zviklat – zvlněná fasáda, střecha, okna i vchody jsou realitou zachycenou vašima očima.

Roztančená budova má 4 000 m2 a je inspirována dílem umělce Pera Dahlberga a ilustracemi Jana Marcina Szancera. Nachází se v přímořském letovisku Sopoty a každoročně přiláká tisíce turistů z celého světa. Exteriér nadchne, ale co najdete uvnitř? Vše pro uspokojení nákupních a gastronomických potřeb. Tento architektonický zázrak je i sídlem rozhlasové stanice.