Seznamte se s vozíčkářem, který provandroval půlku světa a spí pod širákem

Reprezentoval Nový Zéland v tenisu a basketu. Stal se prvním člověkem upoutaným na křeslo, který dokončil učňovský obor inženýrství. Odjel do Británie na neohraničenou dobu, aniž by věděl, kde bude nazítří spát, co bude jíst a kde vůbec bude. Podobným stylem fungoval sedm měsíců v USA a následně v Evropě, během nichž putoval z práce do práce, aby měl kde schovat hlavu.

Tak nějak by se dal shrnout života Eamona Wooda z Nového Zélandu. Vozíčkáře.

Narodil se před 28 lety ve městě Nelson. Na křeslo ho upoutala autonehoda, která mu ve 4,5 letech trvale poškodila spodní míchu. 

Na cestování neměl myšlenky. Pak se mu ale dostaly do rukou filmy o dobrodruzích a nekonečné svobodě, která tam venku čeká. Zmínil například snímek Útěk do divočiny. V něm se dvaadvacetiletý čerstvý absolvent vysoké školy rozhodl dát sbohem civilizaci. A odevzdat svůj osud divočině.

Tematika podobných filmů Wooda nadchla. Inspirovala ho myšlenka ryzí, nekonečné svobody, která se mu doposud vyhýbala. Ve svých 22 letech si tedy slíbil, že do 28. narozenin opustí svou rodnou zemi a vydá se na podobné dobrodružství. Nejprve chtěl dokončil školu a našetřit si něco peněz.

Svůj slib dodržel. S batohem a kytarou opustil svůj domov na jihu... aby jej vyměnil za souostroví na severní polokouli – Velkou Británii.

Sen o míru

„Mým plánem bylo nemít žádný plán a prostě sledovat, kde skončím. Opravdu jsem nad tím moc nepřemýšlel, prostě jsem to udělal,“ napsal novozélandský server Stuff.

Scénář příštích dní tak psaly trajektorie vlakových tratí a lidé, které potkal. Nechal se unášet kouzlem přítomného okamžiku. Nechtěl plánovat. Nechtěl přemýšlet. Teoretizovat, „co kdyby“.

Jediným pevným bodem jeho cesty byla návštěva malého ostrova jihozápadně od Skotska. Dozvěděl se totiž, že jde o místo s pozoruhodným spirituálním duchem.

A právě na trajektu, kdy jediným soundtrackem plavby bylo jen šumění oceánu, se v něm něco hnulo. Uvědomil si, že je nejdál od domova, co kdy byl. A že tohle je ta čistá svoboda, po které dlouho toužil.

„Při pohledu na okolí ostrova jsem cítil, jako bych to měl všechno pro sebe... To byl ten sen o míru. Lehl jsem si a prostě se jen díval vzhůru,“ řekl Wood.

Tato zkušenost ho nakopla k pokračování v nomádském životním stylu. Koupil si letenku do Spojených států. Tady ale zažil podstatně krušnější časy.

Amerika ho finančně zaskočila, a tak se rozhodl najít zaměstnání přes portál Workaway, které nabízí ubytování a stravu výměnou za práci. Po takřka nekonečném maratonu obepisování „zaměstnavatelů“ skončil ve vesnici coby natěrač automobilových chladičů. V místě, kde lidé až dosud neviděli cizince.

Tam, kde pavouci dávají dobrou noc

Naposledy upoutal svou pozornost na Floridě. Na vozíčku se rozhodl projet cyklistickou stezku delší než 250 kilometrů z Miami do Key West, nejjižnějšího města kontinentálních USA. Hned druhý den měl ale problém najít ubytování – trefil se do velikonočních svátků a všechny oslovené hostely měly plno. Pro Eamona Wooda to ale byla jen další přitažlivá výzva.

Několik následujících nocí strávil v místech, kde ho děsily strašidlené zvuky, kde se to hemžilo „pavouky s očima jako korálky“ nebo poblíž buše, kdy si netroufal představovat, co se v ní asi skrývá.

„Díval jsem se na oceán a západ slunce a řekl děkuji,“ vzpomněl na okamžik po dokončení trati. „Díky za to, že jsi mě naučil, že nepotřebuji mnoho. Funguje to dokonce i tehdy, když musíte spát venku. Můžete cestovat tak dlouho a najet tolik kilometrů, kolik chcete, pokud umíte ocenit cestu.“

Pohyb? To nejlepší antidepresivum

Nyní je Eamon Wood zpátky na Novém Zélandu ve městě Christchurch. Plán? Půl roku až rok pracovat, vydělat peníze a znovu vyrazit na cesty. Kam, ještě neví.

„Miluju slunce, miluju dobrodružství a ze všeho nejvíc miluju překonávání fyzických překážek. Nejen proto, že vím, že mě vozíček nezpomalí, ale protože cvičení je perfektní antidepresivum. Největší energii dostanete s posouváním těla a mysli za to, čeho jsou podle vás schopné. Z momentu, kdy musíte mluvit se svým tělem, aby se nepřestalo hýbat… Žiju pro tento pocit.“

Sleduje Eamona na Instagramu nebo Facebooku.

Zdroj: Stuff