V jednom ze svých posledních dopisů Quentin Roosevelt svým rodičům napsal, že ač jeho eskadra přišla o tři muže, ztrátu vynahradilo "vzrušení z boje". Pouhé tři dny poté, co si jeho dopis přečetli, přišel o život...
Jeho smrt je velice zasáhla. Quentin byl nejmladší, a podle všeho Theodorův nejoblíbenější potomek. Než padl ve válce, žil v Bílém domě, navštěvoval Harvard, a dokonce se i zamiloval.
Quentinovo dětství v Bílém domě
Quentin Roosevelt se narodil 19. listopadu 1897. Jeho dětství bylo stejné jako u jeho vrstevníků, dokud se jeho otec v roce 1901 nestal prezidentem Spojených států. To znamenalo stěhování do Bílého domu. Tam se rozhodně nenudil. Spolu s dětmi spolupracovníků jeho otce třeba shazoval ze střechy sněhové koule na agenty tajné služby. Jindy se zase objevil nečekaně na otcově schůzce, přičemž v každé ruce držel jednoho hada. Anebo se svým poníkem vyjel výtahem do pokoje svého nemocného bratra, jen proto, aby ho rozveselil.
Jeho matka mu toto chování tolerovala, věděla že není v jádru zlý. Navíc mu nescházel smysl pro humor. Když se ho jedna žena na společenské akci zeptala, jak se mu daří vycházet s "obyčejnými chlapci", odpověděl bezelstně, že nechápe, co tím myslí. Jeho otec totiž říká, že existují jen čtyři druhy chlapců - hodní, zlí, vysocí a malí.
Když přišel čas usednout do školní lavice, nastoupil na Groton School, poté se zapsal na Harvard, kde potkal svou první lásku, Floru Payne Whitney, vnučku bohatého železničního magnáta Corneliuse Vanderbilta. S příchodem první světové války se však u mladého Roosevelta změnily priority. Táhlo ho to do boje. Dobrovolně se tak přihlásil k letectvu a v červenci 1917 odcestoval do Francie. Než se ale tak stalo, požádal Floru o ruku. Bohužel se již ale nevrátil...
Smrt Quentina Roosevelta ve Francii
Quentinovi bratři si z něho dělali legraci, že zatímco oni bojují v první linii, on je stále v zácviku. To mu vadilo. Nechtěl, aby v něm lidé viděli flákače a kluka, který šel do války jen kvůli publicitě. Snažil se tak svým chováním ostatní přesvědčit, že tam odjel kvůli své zemi. Ale ani vstříc nepříteli nepozbyl humor. Jednou své milé napsal o tom, že se letadlo ve vysokých nadmořských výškách ochlazuje. Nechápal, jak to mohou andělé snášet.
V červnu 1918 se konečně dostal do první linie. O necelý měsíc později, 14. července, měl se svou eskadrou pomoci s boji na řece Marně. Když už se zdálo, že byla mise úspěšně zakončena, vynořilo se z mlhy sedm německých letadel. Než mu stačil kdokoli pomoci, zřítil se s letounem na okupované území. Němci byli tak šokováni, že sestřelili syna bývalého prezidenta, že mu uspořádali pohřeb. Jakmile se pak podařilo Němce zahnat, postavili Francouzi kolem jeho hrobu plot.
Quentinův odkaz
Quentinova smrt zasáhla jeho rodinu, zemi, a dokonce i celý svět. Jedno město v Pensylvánii se přejmenovalo z německy znějícího Bismark na Quentin. A svým způsobem truchlili i Němci. Sice jeho tělo po pádu letadla vyfotili pro účely propagandy, ale ne tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ba naopak. Poukazovali na to, že synové císaře, na rozdíl od Roosevelta, "bojují" v bezpečí, daleko od předních linií.
Když konečně nastal mír, zeptal se jeden reportér Theodora, zdá má nějaký vzkaz pro Francii."Nemám," odpověděl. "Už jsem jí totiž dal to nejlepší, co jsem měl." Ztrápený žalem pak po šesti měsících následoval svého syna, který se dožil pouhých dvaceti let. Quentinovo tělo bylo po druhé světové válce exhumováno a převezeno na hřbitov v Coleville-sur-Mer. Byl jediným dítětem Rooseveltových, které zemřelo v boji. Zanechal tak po sobě odkaz služby, vlastenectví a oběti.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Quentin Roosevelt
Allthatsintereting.com: The Short, Inspiring Life of Quentin Roosevelt, Theodore Roosevelt's Youngest Son