Čtyři nejčastější mýty spojené s darováním vajíček. Setkali jste se s nimi také?

Mýtus č. 1: Darování vajíček je nebezpečné 

Dosavadní výzkumy neprokázaly žádný negativní vliv na budoucí plodnost dárkyň. Například jedna nedávná studie v Belgii sledovala dárkyně po jejich darování a zjistila, že ze 60 žen otěhotnělo 54 do jednoho roku poté, co se o miminko začaly snažit, a další tři otěhotněly do 18 měsíců, a to bez jakékoliv pomoci. „Kritéria pro darování vajíček jsou ošetřena zákonem, který určuje věkové mantinely, anonymitu a absolvování nezbytných vyšetření. Dárkyní se může stát žena ve věku 18–32 let, jejíž BMI není vyšší než 32 a jejíž genetické a gynekologické testy a vyšetření sexuálně přenosných nemocí nevykazují patologické hodnoty. Pokud  žena daruje opakovaně, je kontrolována její vaječníková rezerva a aktuální nález je s ní vždy diskutován i s ohledem na její osobní potřebu. Pokud se pro darování oocytů žena rozhodne, je důkladně vyšetřena, což je i pro ni samotnou velkým přínosem,“ komentuje situaci MUDr. Milada Brandejská, medicínská ředitelka kliniky asistované reprodukce Europe IVF.  

Mýtus č. 2: Odběr je náročný a bolestivý 

Pokud výsledky dopadnou dobře a žena je do dárcovského programu zařazena, musí počítat s časem určeným ke kontrolám před i během stimulace. Nejdříve je třeba cyklus dárkyně a příjemkyně synchronizovat, většinou pomocí hormonální antikoncepce. Stimulace hormony v injekční formě začíná 2. den menstruačního cyklu a trvá 7–9 dnů. Odběr vajíček se provádí v krátké celkové anestezii, a to mezi 12. a 15. dnem menstruačního cyklu. Přesný termín se stanoví podle ovariální odpovědi a velikosti folikulů (cystiček obsahujících vajíčka). Po odběru vajíček ženy udávají tlakovou bolest v podbřišku a hodnotí ji jako menstruační diskomfort. Za 2 hodiny po odběru odchází v doprovodu domů. To, co musí dárkyně mít na paměti, je chráněný pohlavní styk, aby sama neplánovaně neotěhotněla. S následující menstruací již je zase vše jako obvykle. Po celou dobu léčby má kontakty jak na koordinátorky darovacího programu, tak na lékaře, který celý proces monitoruje a dbá na prevenci všech nežádoucích problémů.  

Mýtus č. 3: Darování vajíček vyčerpá mé plodné zásoby 

Během dovršení puberty se v ženském těle nachází až 300 tisíc folikul s nezralými vajíčky, které se postupně uvolňují. Toto číslo se pohybuje okolo 400 vajíček za celý život jedné ženy. Během každé menstruace se 10–20 vajíček shromáždí ve vaječnících, kde čekají na svou chvíli. Ta přichází v čase ovulace, kdy pouze jedno vajíčko vyhrává svůj závod a dozrává, zatímco ostatní zanikají. Pro zdravé ženské tělo tedy darování vajíček neznamená vyčerpání zásob, které v budoucnu mohou chybět při snaze otěhotnět přirozenou cestou. „Účelem hormonální stimulace je donutit k růstu i ty folikuly, které by jinak zanikly. Před každou stimulací lékař ordinuje vyšetření zaměřená na stav ovariální rezervy dárkyně, takže není třeba mít obavy z vyčerpání zásob. Naopak, dá se říct, že reprodukční cyklus dárkyně je pod stálou kontrolou a obavy tohoto typu jsou zbytečné,“ dodává MUDr. Milada Brandejská.  

Mýtus č. 4: Hrozí mi nepříjemné vedlejší účinky  

Přestože se darování vajíček pojí s procesy, které v těle krátkodobě do určité míry naruší hormonální rovnováhu, která může být spojená se změnou nálady, zvýšenou nervozitou nebo naopak sklonem k plačtivosti a sebelítosti, všechna tato negativa odezní s následující menstruací. Léčba IVF, ať již se jedná o pacientky, nebo dárkyně, je léčbou bezpečnou a efektivní, vhodnou i pro pacientky s onkologickou diagnózou. „Je třeba mít na paměti, že každá hormonální léčba, ať už se jedná o hormonální antikoncepci, či stimulaci v rámci IVF, může naši emoční stránku ovlivnit. Změny nálad tedy sice pocítit můžete, jedná se ale pouze o krátkodobý efekt, podobný emočnímu kolísání na začátku menstruačního cyklu,“ vysvětluje lékařka.