Daniel (34): Mám před svatbou, ale budoucí tchyně mi nedá spát. Nejraději bych si vzal ji

zoufalý
Zdroj: Freepik

Daniel se těšil na svatbu se svou přítelkyní, dokud nepoznal její matku. Budoucí tchyně ho úplně okouzlila – svým vzhledem i rozumem. Daniel teď neví, co dělat. Představa, že se ožení a bude ji pravidelně vídat, ho děsí. Má raději utéct, než udělá něco, čeho by mohl litovat?

Jana Jánská
Jana Jánská 05. 01. 2025 19:00

Ne vždy musejí být tchyně otravné saně, které vám ničí život. Já se totiž přesvědčil o opaku. Jenže místo těšení se na svou jarní svatbu, mám pořádně zamotanou hlavu.

Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o tchyni

Tchyně, která překonala všechny představy

Když jsem poprvé potkal Sandřinu matku, úplně mi to vzalo dech. Vypadala spíš jako její starší sestra. Sandru také porodila velmi mladá, ve dvaceti. Štíhlá, elegantní, vtipná, prostě žena, která ví, co chce. Sandra o ní často mluvila, ale nenapadlo mě, jak moc na mě zapůsobí. Byl jsem naprosto fascinovaný.

„Tohle je moje máma, Iveta,“ představila nás Sandra na rodinném obědě. Jelikož žila delší dobu v zahraničí, neměli jsme možnost se dlouhou dobu potkat. Ale po návratu, když už jsme byli se Sandrou zasnoubeni, nadešel konečně čas se potkat. Iveta mi podala ruku a usmála se na mě způsobem, který mi málem podrazil nohy. Už při první větě jsem si uvědomil, že je neuvěřitelně charismatická. I po zbytek oběda jsem na ni koukal jak na svatý obrázek. A vůbec nechápal, co se to děje. Když nám pak Sandra nabídla, že nám pomůže s organizací svatby, měl jsem smíšené pocity. Sice ji budu vídat častěji, ale o to víc mě asi bude přitahovat. Musel jsem si přiznat, že mnohem raději bych si za ženu vzal ji. Šílené, já vím.

Nečekané sny a myšlenky mě překvapily

Od toho dne mi Iveta nedá spát. Doslova. Zdají se mi o ní sny, a ne zrovna nevinné. Přistihl jsem se, jak si v hlavě přehrávám její slova, gesta, úsměvy. Sandra si všimla, že jsem nějaký roztržitý. „Je všechno v pohodě?“ ptala se mě. „Jo, jasně, jen toho mám teď v práci hodně,“ odpověděl jsem a doufal, že to zní přesvědčivě.

Ale pravda byla jiná. Nešlo o práci ani o stres ze svatby. Šlo o Ivetu. Jak se mám soustředit na Sandru, když si představuji její matku? Cítím se jako nejhorší člověk na světě.

Nevím, jak svoje touhy zkrotit

Čím víc se blíží svatba, tím víc mě pohlcuje strach. Co když tyhle pocity nezmizí? Co když budu muset Ivetu pravidelně vídat na rodinných oslavách, u obědů, o Vánocích? Představa, že se budu celý život potýkat s tímhle pokušením, mě děsí.

„Ty už máš trému ze svatby?“ zeptala se mě nedávno Sandra s úsměvem, když jsem byl zas nějak mimo. „Možná trochu,“ přiznal jsem. Pravda je, že bych chtěl radši utéct. Vyhnout se průšvihu, který visí ve vzduchu. Ale miluji Sandru. Nebo jsem si to aspoň myslel. Teď si nejsem jistý ničím.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Související články

Další články