Herečka Daniela Kolářová (77) odhalila v rozhovoru pro Lifee.cz svůj vztah k módě. Její růžová róba od Borise Krále nás letos zaujala na filmovém festivalu v Karlových Varech a jak přiznává, měla na ni skvělé ohlasy. V jakých lodičkách chodila Daniela do tanečních? S jakou vizí chodí nakupovat? A která česká návrhářka nejlépe koresponduje s jejím módním stylem?
Herečka Daniela Kolářová (77) vyrůstala v poválečném Karlovarském kraji a než se stala slavnou herečkou, byla pro ni móda naprosto neznámým světem. "Zažila jsem dětství, kdy móda vycházela jen na stránkách některých časopisů, ale v reálném životě byla limitovaná," vzpomíná v našem rozhovoru hvězda filmů Léto s kovbojem nebo Vratné lahve.
Současné módní trendy ji zase tak trochu deprimují. "Dnes zase pro změnu nemám čas sledovat módní trendy, byť je to naštěstí možné, ale hlavně je úplně jedno, co si na sebe můžete obléknout. Když jdu po ulici, tak mě kolikrát napadne, že i kdybyste si na hlavu narazila koš, tak je to fuk," glosuje herečka, kterou můžeme vídat v seriálu TV Nova, Zlatá labuť. V příštím roce zase v režii Jiřího Vejdělka vstoupí na televizní obrazovky v osmidílném seriálu Taneční. Troufla by si ve svém věku na StarDance?
Daniela Kolářová chodila do tanečních v jehlách
Paní Kolářová, chodila jste do tanečních?
Chodila jsem do tanečních na střední škole v Karlových Varech. Tehdy se hotel už nesměl jmenovat Pupp, ale Moskva. Dnes je to zaplaťpánbůh zase Pupp. Tehdy byla móda těch vysokých tenkých podpatků, a když si dnes vzpomenu, že jsem na nich dokráčela až do těch tanečních – a dokonce v tom tancovala – tak mi to přijde absurdní. Dnes už bych na tom rozhodně nestála. Představte si v Praze, kde by se vám podpatky zarývaly do těch spár v chodníku. Ale ano, bylo to moc hezké.
Vzpomenete si, zda jste byla nervózní? Nevadilo vám v tom věku dotýkat se chlapců?
Takhle nějak to asi bylo, protože jsme se všichni neznali. Jednou jsme jeli tancovat do Prahy, protože naši taneční mistři vedli kurzy také v Praze. S tím klukem, se kterým jsem tancovala, jsme se krásně natáhli v Lucerně. Všechno, co se odehrává v našem seriálu, je evidentně věčné téma.
Hrajete prý maminku Saši Rašilova?
Ano, je to bývalá taneční mistrová, vdova. S manželem měli taneční školu. Je velice přísná a snaží se zachovávat dobré způsoby, aby to nevypadalo jako v hospodě – aby to mělo úroveň. Takto se prezentuje, žije s rodinou v domě, který jí patří, a odtud se celé drama odvíjí.
Jak se vám zatím líbí kostýmy? Předpokládám, že pokud jde o taneční, bude to pojaté velmi dobře.
Jsem docela překvapená. Já, coby bývalá taneční mistrová, třeba na taneční chodím v kalhotách. Myslela bych si, že přijde vyfiknutá ve velké večerní. Zatím jsem nic takového v kostymérně neviděla, ale třeba mě ještě překvapí. Zatím jsme v procesu natáčení.
Módu jsem znala jen ze stránek časopisů
Velkou večerní jste nám krásně odprezentovala v Karlových Varech, kde jste si přebírala ocenění za celoživotní přínos kinematografii. Má tato růžová róba od Borise Krále nějaký příběh? A provází vás móda celý život?
To asi těžko, protože jsem zažila dětství, kdy móda vycházela jen na stránkách některých časopisů, ale v reálném životě byla limitovaná. Dnes zase pro změnu nemám čas sledovat módní trendy, byť je to naštěstí možné, ale hlavně je úplně jedno, co si na sebe můžete obléknout. Když jdu po ulici, tak mě kolikrát napadne, že i kdybyste si na hlavu narazila koš, tak je to fuk. Ale ne – je to každého záležitost, do jaké míry se nechá módou strhnout, a také v jakém stylu. Já mám ráda jednoduchý, sportovnější a volnější, někdo má zase rád upnuté modely. Skutečně je to individuální.
Znamená to, že máte raději kalhoty než sukně?
Z praktických důvodů. Když jedete ráno v zimě točit, tak si vezmete kalhoty. Ale jinak se kalhotami nelimituji.
Jako herečka jste jistě zažila také to, že vám šili šaty na míru. Máte nějaké takové kousky ve skříni?
Ne, kdepak, to vůbec ne! Vždy to zůstává majetkem divadla a vy s tím už nemáte nic společného. Oblékáte to jen pro svoji roli.
To je potom člověku líto, když musí některé šaty nechat ladem.
Ne. Když jsou to dobovky, tak to by vám tedy ve skříni zabíralo hodně místa. V divadle na to mají sklad a také o ty šaty pečují. Hercům jejich kostýmy nepatří.
Které aktuální trendy z obchodů se vám líbí?
Jednak mám pocit, že je toho všeho mnoho. Přijde mi to až jako rouhání. Mám to tak, že když se na něco podívám a líbí se mi to, tak okamžitě vím, že tohle je ono. Na první dobrou. Ale stává se to strašně málo. Jak říkám, je toho strašně moc a bývá to nekvalitní nebo špatně ušité – made in China. Musí to být skutečně případ, kdy si řeknu: „Tak a tohle je to ono – to chci!“.
Šaty od Borise Krále udělaly skvělou službu
Vaše šaty nás v Karlových Varech velmi zaujaly. Bylo to také na první dobrou?
To byla záležitost celého štábu Jirky Bartošky, který to celé organizuje. Oni také oslovují módní návrháře. Chodila jsem to poctivě zkoušet a šil to takový mladý chlapec ze Slovenska, Boris Král. Zpětně jsem ráda, že se mu to povedlo, protože lidi to podle všeho zaujalo. Posléze jsem zjistila, že šaty mají skvělou odezvu.
Máte nějaké oblíbené české návrháře? Ať už je to Klára Nademlýnská nebo Beata Rajská?
Myslím, že zrovna Klára Nademlýnská je blízká tomu mému pojímání vkusu.
Klára Nademlýnská v minulosti oblékala také soutěžící ve StarDance. Přemýšlela jste nad tím, že byste někdy nabídku přijala?
No teď už ne! Teď už je mi docela hodně, takže už bych to nepřijala. Možná, kdybych byla mladší. Ale od pár kolegů, kteří to absolvovali, vím, že je to docela pěkná dřina. Ano, někdy to sleduji. Podle toho, jak mám možnost – podle mých divadelních představení.
Jak to naší slavné herečce Daniele Kolářové slušelo nejen v Karlových Varech, se podívejte do fotogalerie.