Peter Cushing jako ikona hororových filmů děsil celou generaci filmových diváků. Ironií osudu ale bylo, že on sám se bál věci, která s jeho prací přímo souvisela. O co šlo?
Peter Cushing se proslavil rolemi jako byl doktor Frankenstein, Van Helsing, Sherlock Holmes či Grand Moff Tarkin z Hvězdných válek. I když by se tak dalo říci, že se mu dařilo, ve skutečnosti se mu herecká kariéra rozjela až ve středním věku. Možná tomu bylo tak proto, že měl neobvyklou vlastnost sabotovat sám sebe.
Divoké dětství hororové ikony
Peter Wilton Cushing se narodil 26. května 1913 v Anglii. Jeho dětství bylo vskutku bizarní. Matka ho totiž dlouhou dobu oblékala do holčičích šatů. Na konci první světové války zase dostal dvojitý zápal plic - čili nemoc, která byla v té době obvykle smrtelná. Oba tyto prožitky ho donutily uvažovat nad tím, zda by mu neprospěla změna prostředí.
Jednou o Vánocích navštívil představení Petera Pana, kde pochopil alespoň jednu věc. Vždy ho zajímalo, proč si tak rád hraje a proč mu příliš nevadí, když ho matka obléká jako dívku. Byla na to vlastně snadná odpověď. Chtěl se stát hercem. Konečně věděl, co chce dělat v dospělosti. Co bude jeho denní chleba.
Nejdřív bylo potřeba zpracovat rodiče, nebo se proti nim vzbouřit. Otec sice pocházel z herecké rodiny, umělce ovšem neměl vůbec rád. Trval na tom, že se Peter musí stát zeměměřičem. Cushing ho poslechl, ale dlouho tam nevydržel. Naprosto v této profesi selhal. Navíc začal natruc vystupovat v amatérských představeních. Zoufale však toužil po tom, aby se herectví věnoval na profesionální úrovni. A tak začal psát dopisy různým divadelním společnostem, v nichž je žádal o stipendium. Všichni se mu však jen vysmáli. Až jednou se mu ozval režisér, který potřeboval nutně na jednu roli záskok. A tehdy se mu přestala, alespoň na chvíli, lepit smůla na paty.
Trable s láskou
Najednou začaly Peterovi do cesty přicházet další a další role. Radost mu z toho kazily trable v milostném životě. Během pobytu v Southhamptonu potkal osmnáctiletou Doreen Lawrence, kterou brzy požádal o ruku. Nejprve souhlasila, pak obrátila. Zasnoubení zrušila proto, že příliš často hlasitě plakal a na rande si přivedl oba rodiče. Aby začal myslet na něco jiného, začal Cushing pokukovat po Hollywoodu. Čekal, že se mu otec znovu postaví do cesty, ale naopak, dokonce mu koupil jízdenku. Jen to nebyla žádná laskavost - lístek byl jednosměrný.
Do továrny na sny tak dorazil pouze s šedesáti dolary a bez možnosti vrátit se domů. Musel tak vzít první práci, která se mu namanula. Stal se dvojníkem herce, který hrál muže se železnou maskou. Diváci tak mohli vidět sem tam pouze zadní část Peterovy hlavy. O něco lepší příležitost dostal v komedii Laurela a Hardyho A Chump, kde si střihnul studenta. Mohl za to poděkovat svému britskému přízvuku. Právě takové lidi do filmu hledali. Byla to dobrá zkušenost, ale málo placená. Rozhodl se tak zkusit štěstí na Broadwayi. Tam však vydržel jen jedenáct dní. Zklamaný a v depresi si za honorář koupil letenku domů.
V Británii dostal možnost připojit se k Armádní cestovní společnosti. Nebyla to žádná sláva, měl malý plat, ale zato pravidelný. A navíc našel ženu svých snů. Jmenovala se Helen Beck. Byla mu věrná a stála při něm, to však neznamenalo, že se nemusel snažit udržet si ji. Jelikož neměl moc peněz, maloval jí na šátky výjevy z knih Charlese Dickense. Toho si všiml jeden textilní dělník, který mu nabídl přivýdělek. Cushing souhlasil a díky tomu dokázal se svou ženou přežít těžká válečná léta. Jenom v tom filmu to jaksi stagnovalo.
Raději jen horory
Na radu své manželky se začal Peter angažovat v televizi, což bral jako nutné zlo. Stále se cítil být filmovým hercem. Když tak jednoho dne uviděl reklamu na casting na roli Frankensteina v nízkorozpočtovém snímku, ihned kontaktoval produkci. Jeden ze zakladatelů Hammer Films, James Carreras, byl nadšený, že Cushing o film projevil zájem. Byl jeho fanouškem. Jenomže potřeboval do role herce, který by byl o dvacet let mladší. Nakonec ale přimhouřil oko a roli mu dal. Film slavil úspěch.
Pak přišel na řadu Drákula, pro něhož byl zase příliš "mladý". Takže se musel spokojit s Van Helsingem. Další role Sherlocka Holmese byla propadák. Jeho fanoušci si totiž zvykli, že když je ve filmu Cushing, musí tam být minimálně jedno monstrum. Pokud ne, je to nuda. Po tomto nezdaru se tak již vždy raději soustředil na snímky, u kterých divákům vstávaly hrůzou vlasy na hlavě.
A právě nyní se dostáváme k oné ironii osudu, kterou jsme předestřeli na samotném začátku článku. Peter byl nyktofobik, trpěl iracionálním strachem ze tmy. A nejen to. Dokonce se nerad díval na horory. Když mu tak bylo někdy ouzko, chodíval do kina se svým dlouholetým přítelem Christopherem Leem koukat na animáky z dílny Looney Tunes. Prý se někdy smáli tak hlasitě, že je museli vyvést, aby nerušili ostatní.
Ztráta manželky a rakovina
Když Helen v roce 1971 zemřela, zhroutil se mu celý svět. Častokrát zkoušel běhat zběsile po schodech nahoru a dolů, aby dostal infarkt a připojil se tak ke své milované ženě. Když ale po čase objevil její dopis, kde mu ukládala, aby se smrtí nespěchal, že se setkají, až nastane pravý čas, ustal s těmito nesmyslnými nápady. Z jejího odchodu se ale vzpamatoval až po 13 letech.
V roce 1982 se Cushingovi přihodila zvláštní věc. Jedno oko se mu nafouklo do trojnásobku své velikosti. Nelenil tak a ihned běžel k lékaři. Ten mu sdělil zdrcující zprávu - má metastázující rakovinu prostaty a zbývá mu maximálně rok života. Chemoterapii a operaci dal jasné ne. Navzdory prognóze zemřel až po 12 letech. Dožil se 81 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Peter Cushing
Factinate.com: Surprising Facts About Peter Cushing, The Master Of All Things Terrifying