Psal se 19. květen roku 1780 a obyvatelé Nové Anglie svíral strach. Nastal snad tolik obávaný konec světa? Jak jinak si vysvětlit to, že ve dne najednou nastala tma jako v hluboké noci.
Než se neproniknutelná temnota rozšířila z Maine do New Jersey, obklopovala měsíc podivná rudá záře. Všude zavládl chaos. Celou situaci sugestivně popsal básník John Greenleaf Whittier: "Stalo se to jednoho května dávného roku sedmnáct set osmdesát, kdy sladký jarní život plný květů, svěží země a polední oblohy pohltila hrůzná temnota. Muži se modlili a ženy plakaly. Všechny uši zbystřily, když zvuk trumpety posledního soudu rozrazil černé nebe."
Soudný den
Neobvyklá událost byla pro lidi ještě děsivější kvůli absenci komunikačních technologií, které by něco vysvětlily. Bez možnosti pochopit příčinu se lidé začali obracet k náboženství a hledat v něm odpověď. Kupříkladu: Slunce se promění ve tmu a měsíc v krev, než přijde den Páně velký a hrozný (Joel 2:31) či Slunce zčernalo... a celý měsíc byl jako krev. Nebeské hvězdy padaly na Zemi... (Zjevení 6: 12-13).
Lidé tak logicky vydedukovali, že přišla Apokalypsa. Chodili tak po ulicích a propadali panice z blížícího se konce světa. Občané Nové Anglie byli tehdy velmi zbožnými protestanty, kteří často vnímali přírodní události jako boží poselství.
Řada vysvětlení a teorií temnoty v Nové Anglii
V následujících letech a stoletích se lidé snažili přijít na kloub tomu, co se tehdy doopravdy stalo. Hovořilo se o zatmění Slunce, bouřce, sopečné erupci, požáru, zvláštním atmosférickém jevu či o dopadu meteoritu. Postupem času ale bylo mnoho z těchto teorií vyvráceno. K zatmění či bouřce tehdy nedošlo.
Dle Thomase Choulartona, profesora z univerzity v Manchasteru neexistují ani žádné záznamy o sopečné činnosti. Je tak nepravděpodobné, že by slunce zakryl oblak sopečného popela. Ve světle nedostatku věrohodného vysvětlení pak Sir John Herschel, britský matematik a astronom, prohlásil: "Temný den v Severní Americe byl jedním z těch úžasných přírodních jevů, které nebylo možné vysvětlit."
Jasno přinesla až věda za 200 let
Podivný jev se podařilo vyřešit až po více než 200 letech. V roce 2008 vědci z univerzity v Missouri odhalili, že letokruhy ze stromů v Ontariu naznačují, že v roce 1780 tam došlo k rozsáhlému požáru, jehož kouř byl pravděpodobnou příčinou temné oblohy až v Nové Anglii. Dým následně vytvořil husté kouřové sloupy, které v kombinaci s mlhou změnily atmosférické podmínky na hodně velkou vzdálenost. Tuto teorii podporují i dobové záznamy, že vzduch připomínal výpary z uhelné pece a vodní plochy byl černé od sazí.
Letokruhy na stromech jsou ekologické artefakty a umí vyprávět příběhy. Je z nich možné vyčíst nejen věk daného stromu, ale i například počasí v určitém časovém období. Je to klíč k naší historii, kterou v sobě strom po celá léta uchovává. Přestože věda utnula všechny dohady o temnotě v roce 1780, nic to nemění na tom, že muselo jít o děsivý zážitek.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: New England's Dark Day
Historicmysteries.com: Deciphering the Mystery of New England's Day of Darkness