Denis si prošel dvěma manželstvími. Jedno skončilo v klidu, to druhé si odtrpěl a vysvobodilo ho až překvapení. Od té doby je pro něj Nový rok symbolem nových začátků.
Deset let jsem žil v příšerném manželství. Moje žena mě týrala. Ne fyzicky, to by nedokázala, jsem celkem kus chlapa, než aby si na mě dovolila padesátikilová dáma, ale psychicky mi ze života dělala peklo.
Po krachu prvního manželství jsem potkal Evu
Potkali jsme se už na střední škole. Chodili jsme spolu asi rok, pak jsme se rozešli, každý jsem šli jinou cestou. Já se odstěhoval do Ostravy a začal pracovat, ona nastoupila na výšku. Abych byl upřímný, pár let jsem si na ni ani nevzpomněl, nebyl to ten vztah, který by ve vás nechal díru velikosti kráteru po dopadu meteoritu.
Věci se změnily, když se mi rozpadlo první manželství. Se ženou jsme byli krátce, půl roku, ale byli jsme mladí a chtěli udělat velké gesto, vzali jsme se a rychle si uvědomili, že to byla chyba. Rozešli jsme se v klidu, ale i tak jsem propadl zoufalství. A osud tomu chtěl, že v tu dobu jsem po mnoha letech znovu potkal Evu.
Udělal jsem stejnou chybu
Přijela do Ostravy na služební cestu, šli jsme na skleničku a já po opravdu dlouhé době dokázal zapomenout na svoje zpackané první manželství. Eva se tomu smála, ale byla chápavá a utěšovala mě. Ten večer jsme skončili v jejím hotelovém pokoji a náš vztah začal znovu.
Udělal jsem bohužel stejnou chybu jak s první manželkou. Po několika týdnech jsem Evu požádal o ruku, ona souhlasila a po osmi měsících jsme se brali. Myslel jsem si, že už se přece známe, tak se nemůže stát nic špatného. Ale rychle jsem zjistil, že Evu ve skutečnosti neznám. Přestěhoval jsem se kvůli ní na západ Čech, kde jsme nikoho neznal, a její útoky začaly téměř okamžitě.
“Bože můj, to si ani nedokážeš najít přátele? Jsi opravdu tak nemožný? Koho jsem si to, proboha, vzala? Proč na všechno potřebuješ mě? To nemůžeš jít někam sám beze mě? Nejsem tvůj pejsek, abych s tebou pořád někam chodila.” Připadal jsem si nemožně, ale Eva se pak na poslední chvíli změnila, přitulila se a rozhodla se, že půjde se mnou, představí mě svým přátelům a tak podobně.
Nevěřil jsem, čeho byla manželka schopná
Život s Evou byl jako na houpačce. Chvíli byla milá, hlavně když ode mně něco potřebovala, ale jakmile jsem k ní přišel já, změnila se v sedmihlavou saň. Útočila na mě, zesměšňovala mě a chovala se, jako by na krku měla desetileté dítě. Přitom jsem se jí snažil zavděčit, jak jsem mohl - chodil nakupovat, doma uklízel, nemusela na nic sáhnout, ale byl jsem pro ni póvl.
Vydržel jsem to deset let. Dodnes tomu nemůžu uvěřit, ale asi jsem Evu opravdu miloval. Nicméně před třemi lety, na Nový rok, když jsem balil naše tašky do auta a odjížděli jsem z chaty, kde jsme trávili Silvestra, se věci zlomily. Viděl jsem ji, jak se loučí s kamarádem opravdu vášnivým polibkem. Ani se to nesnažila skrýt. Stála na verandě a líbala se s ním, zatímco já chodil sem tam a balil naše věci.
Ten den jsem nás dovezl domů, vyházel její věci z auta do bytu, svoje si nechal v kufru, přibalil pár dalších a odjel jsem. Pár dalších týdnů mi volala, omlouvala se, vysvětlovala a chtěla, abych se vrátil. Přemýšlel jsem nad tím, ale už jsem nemohl. Nevěřil jsem, že by se mohla změnit. A tak jsem se nevrátil a dodnes oslavuju Nový rok jako den svého osvobození.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.