Fotografka a tanečnice Denisa Grossová (25) přiznává v rozhovoru pro Lifee.cz, že se stejně jako sestra Natálka (20) nevyhnula hejtům nejen na sociálních sítích. Lidé jí prý přejí smrt a v několika případech ji neváhali slovně napadnout z očí do očí. O své fyzické bezpečí se ale nebojí a těmto lidem vzkazuje, že jim nehodlá věnovat čas ani energii.
Dcera zesnulého expremiéra Stanislava Grosse (†45), Denisa (25), je umělecky nadaná jako její sestra Natálie (20), ovšem namísto zpěvu se věnuje focení a tanci. "Nejsem ve zpěvu příliš ambiciózní člověk, divadlo dělám jen proto, že ho miluju. Asi bych zpěv také někdy vyzkoušela, nikdy se nemá říkat nikdy. Dost pravděpodobně můžu za rok tvrdit něco jiného," zamýšlí se v našem rozhovoru Denisa. "
Muzikály nejsou má hlavní práce. Věnuji se focení, to mě živí. Do toho dělám grafiku, spravuji sociální sítě a nově také učím na Mezinárodní konzervatoři Praha," vysvětluje mladá tanečnice, kterou můžeme aktuálně vidět celkem v pěti muzikálech.
Denisa s Natálií se denně vídají
Je evidentní, že se sestrou Natálií ji pojí silné pouto. "Za to jsem moc ráda, je to můj nejbližší člověk. S maminkou jsme my tři zkrátka rodina. Udivuje mě, kolik sourozenců takový vztah nemá. Já to beru naprosto automaticky, máme podobné povahy a strašně si spolu rozumíme," pochvaluje si Denisa, která by se sestrou byla nejlepší kamarádka, i kdyby je nepojilo pokrevní pouto. "Teď už bydlíme každá jinde, ale vídáme se skoro každý den a neustále si voláme. Na sebe si vždycky čas najdeme."
Denisa Grossová je celá táta Stanislav
Může se zdát, že každá vypadá trochu jinak, ale v obličeji podobné rysy s jistotou najdeme. "Strukturu obličeje máme velmi podobnou, ale ségra má zelené oči a tmavé vlasy, já jsem blondýna s modrýma očima. Ségra je větší mix mámy s tátou. Já jsem v obličeji čistě táta," míní Denisa.
Vzkazují mi: Chcípni, krávo!
Právě kvůli zesnulému otci se celá rodina potýká s nenávistí ze strany cizích lidí. "Hejty nás potkávají obě dvě odmalička. Já jsem v tom vyrostla a beru to trošku jinak než ségra. Naučila jsem se v tom žít a beru to jako součást svého života, nedávám tomu velkou váhu. Pokud tedy nejde o nějakou konstruktivní kritiku, díky které bych se mohla posunout dál," vypráví Denisa, jak se staví ke zlým komentářům nebo soukromým zprávám na sociálních sítích.
"Jsou to pro mě zbytečné informace, když mi někdo napíše: ,Chcípni, krávo!` Tyhle vzkazy mi občas chodí," přidává Denisa konkrétní příklad. Pomáhá jí, když si připomene, že nešťastný je právě ten člověk, který jí tohle vzkazuje. "Říkám si, že to je zloba, která je v tom člověku a je to jenom jeho problém. Není to můj problém. Nevím, proč bych do toho měla investovat energii. Vím, že ségra je ve věku, kdy se jí to dotýká, protože jí to také chodí ve velkém. Snáší to hodně špatně," přiznává smutně.
Jsou to plané řeči, nikdy žádná akce
Mohlo by se zdát, že z očí do očí si na slovní urážku troufne málokdo, ale Denisa přiznává, že už má i tyhle zkušenosti. "Nemůžu říct, že jsem je neměla. Párkrát se mi to stalo. Ale naštěstí to není časté, není to na denním pořádku. Stalo se mi to asi šestkrát za celý život," šokuje Denisa. O svoji fyzickou bezpečnost ale přesto nemá strach. "Všechny ty výhrůžky, které mi chodí, jsou jen plané řeči a nikdy žádná akce," mávne rukou talentovaná fotografka.