Dávno už není neobvyklým model, kdy si do nového vztahu přivede jedna i druhá strana děti. Ne vždy se těm nejmenším ale líbí, že se budou muset o svého rodiče dělit s ,,cizím veřelcem". Dá se vůbec do takového propletence vnést klid? Na to odpoví zkušená psychoterapeutka Sylvie Samsonová,
Možná jste o tom už slyšeli, možná jste to zažili na vlastní kůži, anebo to možná vnímáte u svých dětí. Rodiče jsou v dnešní době velmi vyspělí, a proto sourozence ve většině případů na sebe naladit zvládnou. Existují však nové / jiné situace. V návaznosti na to, že stále více rodin je rozvedených, dost často přicházejí situace, kdy se sejdou v domácnosti do jisté doby děti „cizí“ a je potřeba je tak nějak na sebe naladit. Mezi dětmi dochází k různým interakcím, o některých vám řeknou, o některých ne.
Nezbytná komunikace
Pokud vám děti řeknou, že s novými sourozenci mají rozepře, je to ta lepší varianta, než kdyby rozepře měly a mlčely. Společné bydlení je velkým krokem pro všechny zúčastněné. Zásadní roli v tom, jak to vše dopadne, hraje komunikace.
Někdy děti jednoho z „nového“ páru doufají, že se tatínek s maminkou přece jen k sobě vrátí. Jde o zcela přirozenou touhu, neboť jde o dva lidi, ke kterým mají nejblíže. Je samozřejmé, že je chtějí mít u sebe, pro děti je stabilita rodiny základním pilířem. Pokud vaše děti zaujaly toto stanovisko, je potřeba s nimi mluvit, vysvětlit jim, že maminka i tatínek je mají stále moc rádi, že mají rádi i sebe, jen spolu již nebudou bydlet. Na lásce k dětem toto nic nemění, stále tu pro svoje děti budou.
Včasné seznámení
Před samotným sestěhováním je vhodné se nejen seznámit, ale také spolu strávit nějaký čas. Začněte třeba seznámením u zmrzky nebo v nějakém zábavním parku: důležitá je kombinace hezký prožitek spojený s poznáním nové partnerky či partnera rodiče. Pokud chcete seznámit společně děti, pak je zábavní park skvělou volbou, děti mají možnost si zde pohrát, seznámit se hrou a zažít spolu hezké chvíle. Navazovat by mělo trávení společných výletů, následně víkendů a třeba krátké dovolené.
Děti jsou parťáky
S dětmi je důležité o sestěhování hovořit, ne je stavět před hotovou věc. Udělejte z nich parťáky při plánování, jak to doma uspořádáte, aby se tam noví členové vešli, co jak přestavíte, co jak vymalujete… Vtáhněte je do děje, ať jsou spolutvůrci. Stejně tak děti, které jsou „příchozí“, by vám měly říct, co je pro ně důležité a jak by se chtěly podílet na situaci v nové domácnosti.
Většinou však i přes tato všechna „opatření“ nastane někdy problém. A to je v pořádku. Přece ani v partnerském životě nesvítí stále slunce, ale je potřeba „vyčistit vzduch“. Proto se případných rozporů nebojte, patří k životu. A stejně jako to říkám klientům v poradně, i v počasí někdy je krásně slunečno a jindy musí přijít bouřka, aby se vyčistil vzduch. Vztahy fungují stejně.
Důležité je komunikovat a neházet vzniklé problémy pod koberec.
Všem stejně
Rozhodně doporučuji pro co nejhladší průběh všem nastavit povinnosti. Ideální je napsat rozvrh činností a dát ho na ledničku, podrobněji jsem jej popsala v článku Neuklízí si váš puberťák pokoj a nepomáhá doma? Pamatujte, čím více ve věcech bude jasný řád, tím méně dusna doma bude.
Věřím, že rozebírat zásadní věci, že když jdu dát pusu na dobrou noc, tak bez výjimky všem dětem, i když třeba puberťáci budou říkat, mně nééé, tak věřte, že na tu pusu čekají, i když bude třeba jen na čelo, a mám tedy na děti „stejný metr“, nemusím. To vy přece víte. Držím vám pěsti a pokud byste měli nějaké dotazy, neváhejte je zaslat do redakce, ráda je zodpovím.