Doba letních táborů a prázdnin u babičky: Co říká známý psychiatr na pobyty dětí bez rodičů?

Přestože letní tábor a další prázdninové pobyty poskytují dětem většinou plno zábavy a nadšení, je možné, že se vašemu dítěti bude stýskat. Jestli z toho máte obavy, zkuste dodržet pár jednoduchých pravidel, které mu dny bez vás účinně usnadní.

Mohlo by Vás zajímat:

Naplánujte (nejen) pro své děti nezapomenutelné léto

Pro začátek příměstský tábor

Pokud se bojíte, že je vaše dítě na vás příliš závislé, můžete nejdřív vyzkoušet potomka poslat na týdenní příměstský tábor. Ten probíhá tak, že ráno dítě přivedete a večer si ho zase vyzvednete. Díky tomu si snadněji zvykne na chvíle strávené bez vás. Stejně účinné může být i občasné hlídání dítětě prarodiči, nejlépe i přes noc. Letní čtrnáctidenní pobyt bez vás pak díky takové přípravě zvládne mnohem lépe.

Dítěti prvního stupně stačí dva týdny

Nejdůležitějším pravidlem pro plánování letních programů vašich dětí je hledět na jejich délku. Záleží přitom na samostatnosti, ale i věku dětí. Nepsané doporučení říká, že děti na prvním stupni by neměly být bez rodičů déle než čtrnáct dní. Na druhém stupni pak bez obav zvládnou klidně i třítýdenní pobyt.

Co radí psychiatr

„Letní tábor (ale i pobyt u babičky) symbolizuje prázdniny. Mohou se jej účastnit i děti velice nízkého věku, které se doposud neoddělovaly od rodiny, maminky a tatínka, případně prarodičů. A zde je reakce velice individuální, která je podmíněna i vyzráváním dítěte. Toto vyzrávání není jen mentální, ale i emoční a je těžké přesně odhadnout, jak se bude dítě v odloučení chovat. Většina dětí to zvládne, protože v kolektivu ostatních dětí nemá nikdo příliš čas, aby myslel na takové odloučení," radí známý český psychiatr MUDr. Jan Cimický, CSc. a pokračuje: ,,Lítost a projevy smutku se mohou objevit spíš večer, při pocitu osamělosti. Tábory by měly přispět k určitému osobnostnímu otužování a k podpoře samostatnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Dejte vale nudným prázdninám! Tipy na hry, kterými zabavíte potomky

Rodiče by rozhodně neměli dítě litovat, že bude mimo „rodné hnízdo“, ale naopak jej podporovat ve zvládání situace jakožto dobrodružství, které ho bude posilovat. Absolvování tábora bude hodné jejich obdivu! Nezvládnutí pobytu v kolektivu dětí by rodiče měli vnímat jako zklamání (pro sebe) a snažit se dítě vést různými cestami k zvládání zátěže a samostatnosti. Způsoby, které si k tomu vyberou, by ovšem měly být adekvátní dětskému chápání a možnostem,“ vysvětluje psychiatr Cimický.