Určitě to znáte. Dítko něco provede, vy ho potrestáte zákazem, jenže ten po nějaké době z mnoha různých důvodů porušíte. A co na to potomek? Je celkem jasné, že se ze své chyby nepoučí. Poučit byste se měli hlavně vy. A není to zas tak složité...
O tom, že je fajn mít nastavená pravidla pro děti jsme již psali. Dnes se proto zaměříme na velmi častý dotaz rodičů – jak udržet nastavená pravidla a „neuhnout“, zkrátka být důslední.
Smutné oči
Rodiče velmi často chodí do naší poradny s tím, že mají nastavená pravidla doma, co je dovoleno, co dovoleno není a případně za jakých podmínek, jaké jsou povinnosti členů domácnosti, tedy i dětí. Velmi často se však nechají rodiče umluvit „smutnýma očima“ a důslednost je ta tam. Co s tím, si vysvětlíme nejlépe na příkladu.
Maminka Hanka a dcera Linda
Hanka přišla do poradny pro radu ohledně dcery Lindy, které tehdy bylo 16 let. Tedy puberta se již ohlásila a mladé slečně se samozřejmě začala „zapalovat lýtka“. Linda chtěla začít chodit na diskotéky, jednak proto, že spousta jejích kamarádek tam rovněž na omezenou dobu mohla (omezenou chápejte tak, že měly být do půlnoci doma) a také tam chodil chlapec, ve kterém Linda našla zalíbení. Hanka tedy nastavila pravidlo, pokud budou školní známky v nejhorším případě trojky a všechny povinnosti bude mít Linda splněné, tak v daném týdnu může jít do půlnoci na místní diskotéku také.
Šestý smysl
Jak už to tak chodí, Linda přišla jednoho dne s pětkou z ekonomiky. Večer se přiloudala za matkou, tedy Hankou, udělala na ni „ty“ oči, a zmínila, že se to opravdu nepovedlo ta ekonomie, ale že si ji skutečně opraví a všechny domácí povinnosti má splněné. Hanka jí řekla, že mají nějakou úmluvu, ale Linda prosila a slibovala. Hance bylo jasné, že chce jít na diskotéku zejména kvůli tomu chlapci, ale přece jen chtěla dodržet to, co si nastavily. Kvůli sobě i kvůli Lindě. Linda však Hance začala říkat, že nepůjde na diskotéku, že by se jen stavila u spolužačky doma, aby ji rozveselila, protože dotyčná je smutná kvůli nějakému klukovi. Hanka nakonec kývla s tím, že do 22 hodin bude Linda doma. Linda tedy odešla a Hanka neváhala a zavolala svojí kamarádce, která bydlela v domě hned vedle diskotéky, aby zjistila, zda ji její 6. smysl neklame v tom, že Linda lhala a na diskotéku půjde. Nemýlila se, Linda opravdu na diskotéku šla.
Za lhaní trest
Hanka čekala na Lindu, která přišla domů ve stanovený čas. Ptala se jí, jak bylo u spolužačky, Linda jí povyprávěla, jak byla hotová, ale teď po její návštěvě je už je jí lépe, že to spolu probraly. Hanka podotkla, že by byla ráda, aby jí Linda řekla pravdu o tom, kde byla. Že jí dává ještě tuto poslední šanci, aby řekla pravdu o tom, kde byla. Že pokud řekne pravdu, tak nebudou žádné sankce, ale pokud bude lhát, že sankce přijdou. Linda opět tvrdila, že byla u kamarádky. Hanka Lindě řekla, že si ověřila, že šla na diskotéku a tedy ví, že jí lže. Linda dostala měsíc zákaz jít kamkoliv.
Jenže po 14 dnech Linda přišla, že už má ekonomii opravenou, a taky dostala dobré známky z dalších předmětů, doma pomáhala a dělala i věci „nad rámec svých povinností“, jinými slovy se snažila všemožně svoji chybu napravit. Hanka přišla s dotazem, zda jí ten trest nemá teda už zkrátit a zda už to nestačilo.
Poučení z dodržení pravidel
Rozhodnutí je vždy na vás, na rodičích, ale pakliže jste řekli měsíc, měli byste jej dodržet. Nejen kvůli dítěti – protože, kdo mu kdy v životě bude upravovat pravidla v jeho prospěch? Co by se díky prominutí Linda naučila? Zřejmě to, že když se vynasnaží, tak může dosáhnout výhody a opět pak může „nedodržovat“ stanovené. Naopak, co by se Linda naučila, pokud by Hanka vydržela a zákaz jí měsíc ponechala? Myslím, že Linda by věděla, že lhát se nemá, poučila by se. Pokud se Linda nepoučí v tomto „dětském“ věku, pak se bude muset poučit v budoucnu a to jak všichni víme, může mít i horší následky.
Proto je třeba nechat děti dělat chyby a dopřát jim poznání se z nich poučit, i když je to někdy nám rodičům líto, a tak moc bychom chtěli ustoupit ze stanovených pravidel. Když dětem ustupujeme, bereme jim tím prostor „poučit se“ a nám vlastně taky.
Protože pokud jednou vydržíme být důslední, tak příště už se jistě Linda vyvaruje lhát, zajistíme si tak tedy „o problém méně“. Pamatujme, že děti potřebujeme „pustit“ do toho si ledasco vyzkoušet, někdy si „narazit“ nos a získat zkušenosti. I my jsme to potřebovali.
Držím vám pěsti, ať vydržíte být důslední. Čím dříve s tím začneme, tím snadněji to půjde.
Sylvie Samsonová se dvanáct let specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.
Se Sylvií připravujeme poradnu o tom, co vás trápí. Veškeré dotazy i starosti pište na redakce@lifee.cz.