GLOSA: Co bych za to dala, kdyby mi zase na noze viselo řvoucí dítě

Teď je všechno jinak. Třeba jako včera. Jdeme poprvé ven se známou a jejím synkem, který chodí do 1. třídy s tím mým. Oba se sem před dvěma lety přistěhovali z Ruska, takže jazyková bariéra funguje na výbornou. Zatímco se snažíme s maminkou dorozumět, synci ukují plán, který hbitě realizují.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Tříleté dítě se v obchodě vzteká, že chce hračku. Jak správně situaci řešit, radí zkušená psycholožka

Zakázaný přechod frekventované silnice

Jde o to, že odjedou na kole kamsi do pražského sídliště, přičemž nám rafinovaně neřeknou, kam mají namířeno. Když za nimi po chvíli vyrazíme nikde nikdo a nás se začíná zmocňovat nervozita. Naštěstí se mi ve chvíli, kdy uvažuji o telefonátu na policii, případně Interpol, rozezvučí telefon a v něm naštvaný synek, kde se prý flákáme a zda někdy hodláme přijít, že nám jasně řekli, kam jdou (a že sami přejdou tu zakázanou frekventovanou silnici před barákem).

Synovi je čerstvě osm. A tak tyhle únikové hry realizuje čím dál častěji. To je něco na nervy matky, která musí mít vždy o všem přehled a jak ho nemá, propadá panice a vymýšlí scénáře, co vše se zaručeně stalo.

Horší je, že tyto móresy chytá už i pětiletá dcera. Systematicky naváděná svým škodolibým bratrem zmizí v nestřeženém okamžiku z povrchu zemského, aby se najednou odněkud vynořila s nevinnou hláškou: "Maminko, já jsem vylezla támhle na ten oooobrovskej strom úplně sama!"

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Osmnáctiměsíční dcera je na mně závislá. Zkušená psycholožka radí, jak jí pomoci se osamostatnit

Bez šoféra na autodromu i labutích

Už asi měsíc chodí děti samy na hřiště. Je to pro ně prestižní záležitost hodná medaile. Důležitě si vždycky balí pití, hračky a mobil, ze kterého mi už zpravidla za barákem volají, že jsou stále naživu. Krize nastává pouze v momentě, kdy do hry vstoupí logopes.

To je ukrutně nebezpečná šelma vyskytující se u nás v baráku a přilehlém okolí. Logopes dostal jméno podle toho, že jsme ho poprvé potkali cestou domů z logopedie a hned nás za synova hysterického řevu poctil hojným očucháváním a obskakováním. Takže když se tento predátor objeví v baráku či na ulici momentě, kdy děti směřují na hřiště, obvykle mě čeká naléhavý telefonát odněkud z křoví, abych je přišla zachránit.

Korunu tomu omladina nasadila nedávno na pouti, kam a nimi vyrazila babička. Té syn s dcerou nakukali, že už chodí na atrakce sami. A když jsem později zjistila, že si sami odřídili autodrom a proletěli se na labutích, nějak tak jsem s láskou zavzpomínala na ty časy, kdy dostali hysterák v momentě, kdy jsem udělala krok směrem od nich. Někdy je to věčné držení za nohu a schovávání se pod sukně vlastně balzám na nervy.