Jak vypadá krizový byt pro týrané ženy? Nahlédli jsme do utajeného místa pro oběti domácího násilí

Jak vypadá krizový byt pro týrané ženy? Nahlédli jsme do utajeného místa pro oběti domácího násilí
Zdroj: Lifee.cz/Veronika Nováková
V Praze byl slavnostně otevřen druhý krizový byt pro oběti domácího násilí. Adresa je přísně tajná.Ženy v něm mohou i s dětmi najít útočiště až po dobu sedmi dní. Byt je světlý a prostorný. Ženám je kromě anonymity a bezpečí poskytnuto také odborné poradenství, právní nebo psychologické služby.Kuchyň je velká, světlá a připravena k použití. Součástí pomoci jsou služby potravinové banky.+ 3 fotky+ 4 fotky

V Praze byl otevřen druhý krizový byt pro ženy ohrožené domácím násilím. Do provozu přichází také bezplatná nonstop linka, na kterou se ženy mohou obracet. Jak krizový byt vypadá a co v rozhovoru pro Lifee.cz radí ředitelka centra ROSA? Nemluvte před partnerem o odchodu a nikomu nesdělujte svoji adresu.

Veronika Nováková
Veronika Nováková 15. 06. 2022 12:00

Každý měsíc vede centrum pro ženy ROSA 346 krizových intervencí a poradenství po emailu, přičemž policie zasahuje v 25 % případů. Přes 30 % klientek tohoto centra bylo škrceno, 42 % klientek bito a fackováno, a 90 % klientek je vydíráno a zastrašováno.

Jak vypadá krizový byt?

Do provozu byl nyní ve spolupráci s Městskou částí Praha 2 uveden druhý krizový byt pro oběti domácího násilí. V tomto bytě může žena i se svými dětmi setrvat až sedm dní. Nalézt zde mohou také odborné poradenství, dlouhodobou podporu, psychologické či právní služby.

Adresa krizového bytu je z pochopitelných důvodů přísně tajná, redakce webu Lifee.cz přesto nahlédla dovnitř a přináší vám fotografie interiéru. Exkluzivní fotografie najdete v galerii pod článkem.

Rozhovor s Marií Vavroňovou, ředitelkou centra ROSA

Co by z vaší zkušenosti měla týraná žena udělat jako první věc, když opouští byt a partnera?

Nejdůležitější je, aby bylo zajištěno její bezpečí. Aby neříkala partnerovi, že chce odejít. Podle děvčat, které jsou na telefonní lince, je to velmi časté.

Demonstrují svůj odchod?

Ano. Vyhrožují, že odejdou, a on to ví. Máme ženy v utajeném azylovém domě, a vždy, když je na odchod připravujeme, tak jim opakujeme důležité kroky. Až bude žena v bezpečí, teprve potom může sdělit, třeba písemně, že je v azylovém zařízení a děti jsou v pořádku. Hlavně ne předem. Mnohokrát se stalo, že byly takové ženy napadeny i vážně zraněny.

Opakovala jste, že nesmíme zveřejňovat adresu toto krizového bytu.

Ano. Když žena zavolá, terapeutky jí poskytnou krizovou intervenci, bude-li u nás volno a přijmou ji, bude také ona seznámena s bezpečnostním plánem. Adresu nesmí prozrazovat nikomu, ani svým známým.

Jak je to s bezpečností dětí, které navštěvují školu nebo školku?

Potom je důležité rychle zařídit svěření dětí do péče. Společnost na to prozatím není připravená. Pokud dítě není matce svěřeno do péče, mohl by si dítě odvést ze školy i muž. Proto je důležité, aby žena spolupracovala s centrem, které se na tuto problematiku specializuje. Měla by učitelce nebo ředitelce školy říct, že se jedná o závažnou situaci domácího násilí, která je zatím v běhu, a že děti byly například svědky jejího zranění. Pro ženy je někdy strašně těžké tohle někomu sdělit, proto vždy záleží také na empatickém přístupu lidí, kteří v tomto oboru pracují. Mám na mysli také v oboru školství.

Jak se nakládá se situací, kdy se chce žena k takovému muži vrátit. Rozmlouváte jí to?

Nedá se říct, že bychom rozmlouvali. Některé ženy to v sobě nemají zpracované. Jsou například v krizovém centru, potom v azylovém zařízení, a rozhodnou se vrátit domů. Už když jsme začínali, před 29 lety, jsme ze zahraničních statistik věděli, že se ženy třikrát až pětkrát opakovaně vracejí. Zkoušejí to a pořád doufají - je to otec jejich dětí. Doufají, že se změnil, nebo že se s ním domluví. V poslední době se k nám ale vracejí také ženy, které u nás byly před pěti nebo sedmi lety.

Proč tomu tak je?

Každý má ten práh jinde - kdy už se rozhodne situaci razantně a jednou provždy ukončit. Obvykle se stane, že muž na čas ustoupí a ženu přestane napadat. Není tam třeba fyzické násilí, ale psychické zůstává - kontrolování, nesoulad. Potom se situace spirálovitě otočí a něčím opět vygraduje. Násilí v rodině nemusí být každý den, točí se ve spirále. Může přijít jednou za půl roku, za měsíc a intervaly se zkracují. Potom žena opakovaně vyhledá pomoc. Je to smutné, obzvlášť, pokud jsou tam děti. Když není šance změny, je nejdůležitější takový vztah ukončit. Žena by měla myslet na to, aby děti byly v klidu a v bezpečí.

Bezplatná linka pomoci

„Pro oběti domácího násilí je zásadní, když se rozhodnou volat a hledat pomoc, aby ji našly ihned. I když nemají kredit v telefonu a peníze," říká Marie Vavroňová, ředitelka centra pro ženy ROSA. Ženy prý od partnera často utíkají jen s dítětem, bez občanského průkazu nebo kreditní karty.

Také proto byla do provozu uvedena nová bezplatná nonstop linka, na kterou se ženy mohou obracet, bez obav a anonymně. V krizové situaci je tak možné volat na číslo: 800 60 50 80.

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Související články

Další články