PORADNA: Bojím se, že se moje dítě stalo obětí šikany. Jak v takovém případě postupovat, radí zkušená psycholožka

Možná jste si toho všimli také. Vaše dítě chodí ze školy podivně skleslé, ráno se mu tam nechce, ale když se ho zeptáte, co se děje, odpoví vám něco neutrálního. Znatelně se uzavírá do sebe a jeho radost ze života jako by se vytratila. Jednou z příčin takového chování může být fakt, že ho někdo ze spolužáků šikanuje.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Desetileté dítě trápí smrt mazlíčka. Mluvte o jeho žalu a vykopejte spolu hrobeček, radí zkušená psycholožka

Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?

Šikana je velký problém, o kterém se velmi málo mluví. Žádná škola se nepyšní tím, že by se v ní šikana děla, a tak dochází k tomu, že se toto zásadní téma mnohdy „zametá pod koberec“ a nevěnuje se mu potřebná pozornost. Šikana má mnoho podob, může jít o šikanu fyzickou (starší žáci začnou ty mladší napadat, žduchat, podrážet jim nohy…), přes psychickou (vyhrožování, vydírání), až po kybernetickou (označování na sociálních sítích, dělání si legrace z někoho prostřednictvím sociálních sítí). Ať už je šikana jakéhokoliv rázu, pro dítě má vždy vážné následky. Šikana ještě nikdy nikomu nepřinesla nic pozitivního, právě naopak.

Ideální ze strany rodičů je se s dítětem o šikaně bavit již ve školce, vysvětlovat, co je správě, a co není (začínáme už tím, že vysvětlujeme dítěti, proč prostě nemůže někoho bít jen proto, že mu daný nechce půjčit hračku). Při nástupu do školy pak toto téma obohacujeme a měli bychom s dětmi mluvit o šikaně otevřeně a to o všech jejích formách, aby děti věděly, že nikdo nemá právo se takto k nim chovat. Že takové chování v pořádku není, ale aby věděly i to, že takového chování se ony samy nesmějí dopouštět na jiných.

Šikany se dopouštějí vždy děti, které jsou „v potížích“. Buď se jedná o děti se sociálně slabých rodin, kde nezbývá rodičům čas a chuť na to, aby se dětem věnovali a vysvětlili jim, co to šikana je a že je trestná, nebo to jsou děti, které mají problémy samy se sebou – berou drogy, jsou samy šikanované a vydírané, a tak se nechají „dohnat“ k tomu, že šikanují někoho dalšího, aby samy měly klid.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Tříleté dítě si špatně zvyká na školku. Jak v takovém případě postupovat, radí psycholožka Samsonová

Jen velmi malá část šikanovaných dětí se svěří rodičům. Děti se velmi stydí za to, že si s danou situací nedokážou poradit, že přidělávají rodičům starosti. Stydí se za to, že je někdo šikanuje. Vinu hledají v sobě, a proto v 90% šikanu „kryjí“. Nechávají si ji pro sebe a vlastně se bojí, aby se na ni nepřišlo, protože se bojí, že pak to bude ještě horší, než je to teď.

Platí jednoduché pravidlo: Čím déle bude dítě šikanováno, tím větší následky si ponese. Pokud má rodič podezření, že je dítě šikanováno, určitě doporučuji se neprodleně obrátit na školu, na třídního učitele, a informovat ho o svém podezření a probrat s ním důvody, které vás k tomuto podezření vedou.

Mnoho škol již má svého psychologa – využijte ho. Tito lidé jsou vyškoleni na to, aby šikanu poznali a také aby v dětech vzbudili důvěru a ty se jim svěřily. I když to zní divně a pro mnohé rodiče nepochopitelně – tak prosím mějme na paměti, že děti se mnohdy stydí, a hledají vinu v sobě. Je pro ně proto snesitelnější svěřit se cizí osobě než vlastním rodičům. Pokud škola psychologa nemá, tak ho vyhledejte ve svém okolí.

Rodiče by měli mít na paměti, že ať mají s dítětem sebelepší vztah, nikdy nebudou mít zaručeno, že se jim dítě se šikanou svěří. A to právě proto, že dítě začne při šikaně pochybovat samo o sobě a nechce vás jakožto rodiče zklamat. Vy jako rodiče se můžete snažit, mluvit s dítětem o šikaně otevřeně, ale určitě si nedávejte za vinu, že se vám dítě nesvěří. Je to „přirozený ochranný pud“, který děti v sobě mají, aby neztratily vaši lásku. Proto mlčí a doufají, že se stanou lepšími.

Pokud tedy máte podezření na šikanu – jednejte, nečekejte. Možná budete na konci vypadat jako přecitlivělí rodiče, ale rozhodně je to lepší, než aby vám někdo šikanoval dítě, ne? Dětem vše vysvětlujte a o šikaně s nimi mluvte, zároveň je ujistěte o svojí lásce k nim, objímejte je a učte je, že rodina je základ, lidé, kteří se na sebe mohou vždy spolehnout.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Dítě se cítí méněcenné, protože nemá drahý mobil. Vyprávějte mu příběh Leonarda DiCapria, radí psycholožka

Kdo je Sylvie Samsonová: Déle než dvanáct let se věnuje práci s dětmi, zejména těmi, které mají některou ze specifických poruch učení. Posledních osm let je navíc ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Více na webu www.sylviesamsonova.cz a eshop.sylviesamsonova.cz.