PORADNA: Budeme se stěhovat, mám strach, jak to zvládnou děti. Jak je nejlépe připravit, radí zkušená psycholožka

Stěhování řeší i paní Kamila, která má s manželem jedenáctiletou dceru a devítiletého syna. Sehnali si bydlení v 50 kilometrů vzdáleném městě. "Obě děti tak budou muset změnit školu i kamarády. Všichni z toho máme obavy, ale zároveň nemáme na výběr. Jak děti na tuto změnu co nejlépe připravit?" ptá se Kamila, která by byla ráda, aby se děti v novém prostředí co nejlépe adaptovaly a změna se jich dotkla co nejméně.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Přála bych si holčičku, ale čekám kluka. Jak se srovnat s nepříjemnými pocity, radí psycholožka Samsonová

Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?

Změna je to určitě v tomto věku velká a je moc dobře, že na to myslíte dopředu. Bude to náročné nejen pro děti, ale i pro vás dospěláky a zároveň pro celou rodinu a její zaběhnuté fungování. Každá změna je novým krokem, který nás učí něco nového a naučí něco i vaše děti.

Každému se změna snáší lépe, když má alespoň představu, do čeho jde. Bylo by možné dětem ukázat nové bydlení? A co škola? Nevím, zda jste tam už s dětmi byli, ale určitě je fajn, aby měly možnost se do školy podívat, než do ní nastoupí. Aby se seznámily s třídní učitelkou, aby je někdo školou provedl a ukázal jim „provozní věci“, jako kde je šatna, jak funguje zamykání, kde je jídelna, tělocvična, atd.

Samozřejmě nejzásadnější změnou je nový kolektiv, ale díky tomu, že děti budou znát provozní věci, si vybudují určitou jistotu. Půjdou do „známého“ a svoji třídní učitelku budou již také „znát“. Obě děti nastoupí do zaběhlých kolektivů, ne se všemi se můžou hned naladit na stejnou vlnu. Proto je potřeba to s dětmi probrat, říct jim, že zpočátku tam možná najdou jednoho až dva kamarády, ale postupně si získají další. Že to je obvyklé, protože se musejí nejdřív se spolužáky poznat.

Zeptejte se jich, zda je napadá něco, co by rády. Jestli ony samy mají nějaký nápad, jak přijít poprvé do nové školy. Mám na mysli například, že by přinesly pytlík bonbónů nebo pekáč buchet. Víte, jak to je, „láska prochází žaludkem“ a funguje to tak všude, ať už se jedná partnerství či kamarádství.

S dětmi otevřeně mluvte o důvodech stěhování. O tom, po kom se jim bude nejvíce stýskat. Zkuste s nimi vymyslet, jak by mohly zůstat v kontaktu se svými dlouholetými kamarády, rodinou. Zda je možné se třeba aspoň jednou za měsíc navštívit. Někdy by přijeli kamarádi za vašimi dětmi a přespali o víkendu, jindy by vaše děti přespali u kamarádů či příbuzných.

Ona padesátikilometrová vzdálenost není nikterak hrozivá a zvládnout ji určitě půjde. Nestěhujete se na druhý konec světa, jen kousek dál. Dětem po přestěhování určitě usnadníte adaptaci, když je vezmete ven, ukážete jim, kde je obchod, hřiště, atd. Znáte někoho v okolí? Ideální bude, pokud si nejen děti, ale i vy brzy najdete známé mezi sousedy, v obchodě…

Vše si „sedne“. Zkuste si vy sami napsat seznam aspoň deseti věcí, na které se těšíte. A k tomu samému vyzvěte děti. Co by bylo možné jim dopřát v rámci pokojíčku (některé děti milují postele nad sebou například, nebo budou mít oddělené pokojíky a tím i více soukromí). Soustřeďte se na to pozitivní, na co se těšíte, a děti se automaticky začnou těšit také.