PORADNA: Dítě má špatné známky a doma se nechce učit. Udělejte z toho zábavu a pamatujte, že jsou důležitější věci, nabádá koučka

Tento problém řeší i Alena. Její desetiletá dcera Erika chodí do třetí třídy a učení jí moc nejde. Domů nosí většinou dvojky nebo trojky a už měla v žákovské knížce i nějakou tu čtyřku. Alena by se proto ráda s dcerou víc učila, ale je to podle jejích slov boj.

"Dceři se do učení nechce. Když už k němu sedne, každou chvíli se v myšlenkách zatoulá jinam, prostě se nesoustředí," poukazuje Alena. "Kolem všech úkolů má spoustu řečí, proč je zrovna teď nemůže dělat, a když už je dělá, tak si je odbude co nejrychleji a tím pádem to má buď naškrabané, nebo špatně. Co s tím? Jak dítě přimět, aby se soustředilo na učení a domácí úkoly a dělalo je pečlivě? Jak ho správně vést, motivovat?" táže se zoufalá maminka.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Jak připravit dceru na první menstruaci? Do deseti let určitě nečekejte a poučte i syny, radí koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Hezký den, já se zeptám, co konkrétně je podle vás cílem školy? Co od ní čekáte, že vaši dceru naučí, co jí má do života dát? Zeptám se, komu jste vy sama kdy ukazovala svoji písanku? Každý jsme jedinečný, každý jsme originál. Představte si činnost, která vám fakt nejde, například vám nepůjde tenis a váš partner si „umane“, že vás to prostě naučí a budete to trénovat. Vám to ale nepůjde a budete z toho rozladěná. Jak dlouho to vydržíte?

A teď si představte, že vaše dcera se cítí stejně rozladěně. Vydrží to nějak ve škole, když to zrovna probírají, ale co dál? Že by se na to dobrovolně vrhala i doma? Vaše dcera vám dává všemi verbálními i neverbálními prostředky najevo, že fakt nechce, protože jí to nejde. Není možné být nejlepší ve všem. Ano jsou děti, které mají celou základku jedničky, některé pak i na střední a není to špatné ani na vysoké. Ale je to to, co je dělá šťastnými? Neznám nikoho, koho by dobrá známka dělala šťastným.

Nabídnu vám jiný pohled, pokud by vám ten tenis nešel, a tedy vás logicky nebavil, možná by váš partner mohl vymyslet hru, že byste tenis hráli celá rodina. Nebyl by to klasický tenis, ale byla by to legrace, užili byste si to, nasmáli se, jak to komu jde a nejde, kam všude ten míček spadne, kolikrát se kdo zvládne trefit, kolikrát odpálit. Tím byste se ten tenis učila, aniž byste se ho „učit musela“. A to je návod, jak to s dcerou vykouzlit při učení.

Pokud ji budete chtít motivovat tím, ať si sedne a jdete se učit, myslím, že situace se bude velmi rychle zhoršovat a vy i dcera budete do půl roku na učení zcela alergické. A to není cílem, že ne? Nepotřebujeme jedničky ze všeho, abychom byli šťastní. Je jasné, že pro dceru chcete všeobecný rozhled, ale ať to nepřinese opačný efekt. Čas, který máte pro sebe, nevěnujte jen tomu, co jí nejde. Ba naopak se zaměřte na to, co ji baví.

Když budete pracovat na jejích silných stránkách, tak to, že se v nich zdokonalí a posune, může její život změnit k lepšímu. Zaměřte se na to, ať ji naučíte to nejcennější. Naučte ji být šťastnou, naučte ji rozhodnout se, naučte ji užívat si život, respekt k sobě i ostatním. Naučte ji mít se ráda. Věřte, že to je pro život důležitější než tisíc předmětů.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Špatně se smiřuji s tím, že dcerka se chová jako kluk. Položte si otázku, zda je šťastná, radí koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.