PORADNA: Pubertální dítě zazlívá rodiči rozvod. Jak z ošemetné situace ven, radí zkušená psycholožka

Ač rozvody jsou i pro dospělé značně stresující záležitostí, ještě náročnější kolikrát bývají pro děti. Zejména pro ty, které procházejí citlivým obdobím puberty. Snadno se pak stane, že jednomu z rodičů dávají rozvod za vinu a odmítají s ním komunikovat. "Postižený" rodič je z toho špatný a přemýšlí, jak ještě dítěti stav věci vysvětlit, aby ho pochopilo.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Jak překonat dětský strach z ošetření u zubaře? Přesný návod prozradila psycholožka Samsonová

Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?

Představte si situaci, kdy váš šéf za vámi přijde a řekne vám, že je mu to líto, ale že musí snížit stavy zaměstnanců a dá vám výpověď. Důvody asi chápete, ale to neznamená, že s nimi budete souznít a ještě z toho budete nadšeni, že ne? Pro dítě je rozchod rodičů rozpadem rodiny, ztráta bezpečí a jistot. Je to prostě šok podobný tomu, jako popisuji ve výše uvedeném případě.

To popisuji proto, abychom si uvědomili, že pro děti je to opravdu těžké. A jako každá nová situace i tato chce čas. To, co děti potřebují, je upřímnost a komunikace. Dětem je dobré společně oznámit, že se rozcházíte, říct jim co a jak teď bude. Kde kdo bude bydlet a jak často budou děti vídat druhého rodiče. Potřebují ubezpečit, že vše pro ně podstatné zůstane zachováno – stejná škola, kroužky, výlety, tábory…  Děti potřebují vědět, že ač se rodiče rozcházejí a budou každý žít s novým partnerem, stále jsou a zůstávají rodiči a vždy tady budou pro ně stejně jako dosud.

Pokud jste již v situaci, kdy jste dítěti řekli o rozchodu a dítě se postavilo do odmítavé pozice, nezbude vám, než s ním trpělivě znovu a znovu mluvit. Řekněte dítěti, že jste se rozešli, protože už jste si nerozuměli. Že se stále máte rádi a respektujete se, ale že už spolu nejste šťastní, že některé věci se vám povedly moc, jako třeba to, že máte tak skvělého syna/dceru, ale některé se povedly méně a že vás to samotné moc mrzí, hodně jste to probírali a dospěli jste k závěru, že si zasloužíte být všichni šťastní. Přece ani vaše dítě by nechtělo koukat na smutnou mámu nebo smutného tátu, ale raději je uvidí veselé, šťastné a spokojené, je to tak?

Zeptejte se, co pro dítě můžete udělat vy, abyste mu situaci usnadnili. Že chápete, že je to šok, že vás to moc mrzí a že je pro vás velmi důležité, aby i vaše dítě bylo šťastné a spokojené. A věřte mi – ňuňejte ty děti. Je jedno, kolik jim je, prostě je ňuňejte, potřebují to teď víc než kdy jindy. Čas všechny ostré hrany otupí a odnese jako vše, co se děje, a je na vás, abyste ten nový život postavili tak, že v něm opravdu šťastní budete. Všichni.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Chci vést své dítě genderově neutrálně. Jak bezpohlavní výchovu vnímá zkušená psycholožka?