Poruchou příjmu potravy trpí přibližně šest procent dospívajících. Ve většině případů se jedná o dívky, které touží být štíhlé jako hvězdy sociálních sítí nebo se kvůli své postavě staly terčem šikany. Postižení jedinci se obvykle snaží svůj problém skrývat, proto může být jeho odhalení problematické. Jak zjistit, zda se týká zrovna vašeho potomka, prozradila zkušená psychoterapeutka Sylvie Samsonová.
Společenský tlak, jak by měl člověk vypadat, je nemilostný. A neúprosně působí zejména na dospívající dívky. Ty by rády byly štíhlé jako influencerky či supermodelky procházející se po přehlídkových molech. Jenže na to často jdou ze špatného konce a začínají experimentovat s jídlem. Buď postupně omezují příjem potravy na minimum (mentální anorexie) či naopak jedí hodně, ale jídlo vyzvracejí (bulimie).
Problém s jídlem navíc před okolím maskují, a tak se na něj často přijde až příliš pozdě. Mohou tomu rodiče nějak zabránit? A čeho je dobré si všímat, abyste včas odhalili, že vaše dítě trpí poruchou příjmu potravy?
Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?
Lidé, kteří se s bulimiky setkali, vám povědí, že to poznáte na první pohled. Lidé s poruchou příjmu potravy jsou bledí, mají kruhy pod očima, jejich pleť i vlasy vypadají „nezdravě“, jsou velmi náladoví, během deseti minut zvládnout být usměvaví, zlostní, agresivní, přítulní... Avšak většina z nás se s těmito lidmi běžně nepotkává, proto není snadné to poznat, zejména u vlastních dětí, kdy v podvědomí každého rodiče panuje přesvědčení „to moje dcera/syn určitě ne, nikdy by…“.
Pro rodiče je těžké přijmout fakt, že právě jejich dítě by mohlo trpět poruchou příjmu potravy. Většinou pak rodiče hledají chybu v sobě, co kdy udělali a dělat neměli, a naopak co udělat mohli a neudělali. Avšak právě rodiče jsou těmi, kteří svoje děti znají nejlépe a právě oni jsou velmi často těmi, kteří poruchu příjmu potravy u svých dětí odhalí.
Pamatujte, že pakliže jako rodiče vás možnost, že vaše dítě má problém s příjmem potravy, vůbec napadne, tak nejspíš budete mít částečně pravdu. Na co se zaměřit? Vidíte svoje dítě jíst? Co dělá po jídle? Odchází do pokoje či koupelny, kde by mělo možnost jídlo ze sebe dostat ven?
Je vaše dítě náladové, jak popisuji výše? Jaké oblečení vaše dítě nosí? Pokud nosí spíše volnější věci než obtažené, může chtít skrývat svoji hubenost. Prostě ho sledujte. Avšak důležité je si také říci, proč děti k tomuto kroku přistupují. Jasně, že celé situaci neprospívají hubené modelky, které na nás koukají ze všech médií, ale velmi často zato mohou řeči spolužáků (šikana), kteří se dítěti posmívají. Proto se snažme s dětmi udržet kontakt a mluvme s nimi, to je ta nejlepší prevence ze všech.