Za necelé tři týdny končí prázdniny a začíná nový školní rok. Pro mnoho dětí stresující období, kdy se z relativně volného prázdninového režimu musejí přeorientovat na ten přísnější, školní. Jak jim situaci ulehčit a co si počít, když dítě kvůli návratu do školy pláče, radí zkušená koučka Sylvie Mobagi.
Podobný problém řeší i Iveta. Její devítiletá dcera Nela půjde v září do třetí třídy a jak se blíží konec prázdnin, je smutnější a smutnější. Na návrat do lavic se vůbec netěší.
"Každé prázdniny pláče, že zase musí do školy. Je jí líto, že už nemůže celé dny běhat venku a dělat si v podstatě, co chce," nastínila Iveta, která by dceři návrat do školy ráda usnadnila. Jak ji motivovat?
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Nastavte se na štěstí. Ve vaší otázce nalézám zároveň i odpověď. „Dělat si, co člověk chce“, je super, určitě by každý z nás měl mít prostor pro to, aby si dělal, co chce. Na druhé straně každý z nás, a tedy i devítiletá dcera, má přece nějaké povinnosti, nějaký režim. Dcera určitě pomáhá s domácími pracemi, určitě byla o prázdninách někde na táboře, u babičky a dědečka, všude měla nějaké povinnosti, i když je jasné, že ne celodenní.
Prázdniny jsou volnější než školní rok. Jednak odpadá čas strávený ve škole a pak také čas věnovaný přípravě na vyučování. Na druhé straně ale právě školní rok přináší to podstatné. Děti jsou s kamarády ve škole, naučí se nové věci, navštěvují své oblíbené kroužky... Vaši dceru chápu, i mě jako rodiče vždy konec prázdnin „tížil“, protože ať chceme, nebo ne, školní docházka dětí se dotýká celé rodiny, celé rodině nastavuje povinnosti.
Ale je to také řád, jistota, kterou potřebujeme pro fungování a další rozvoj. V dceři bych určitě během prázdnin podporovala to, na co se může ve škole těšit. Má třeba bezva učitele, skvělé kamarádky, které si přes prázdniny neužije, začnou jí zase oblíbené kroužky, které o prázdninách nefungují, pojedou na výlety, do divadla, na lyžařský výcvik…
Zaměřte se na to, co je na škole fajn, zaměřte na to pozornost a věřte, že když na tom najdete pozitiva vy, najde je i vaše dcera. Povinnosti patří k životu, máme je každý, nikoho nevyjímaje. I nám se někdy nechce do práce, ale bez práce nejsou koláče. Hledejte to hezké a na to se soustřeďte. Je to stejné, jako když vám se nechce třeba vařit, ale pak si vzpomenete na ty spokojené a šťastné výrazy, když uděláte oblíbenou pečínku vašich strávníků, a hned jde vaření lépe. Takže nastavte se na štěstí.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.