PORADNA: Kdy a jak říct dítěti, že je adoptované? Rozhodně s tím neotálejte a nevymýšlejte si, nabádá koučka

To, že není "vaše", může být pro dítě velmi zraňující zjištění. Rovněž si nezřídka klade otázky, kdo jsou jeho biologičtí rodiče a proč se ho vzdali. Jak s dítětem v takové situaci citlivě jednat? A kdy mu vůbec prozradit, že je adoptované?

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Je správné strašit děti čertem a Mikulášem? Rozhodně jim to neškodí, naopak, míní koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Čím dříve, tím lépe. Z praxe je zjevné, že čím později se děti dozvědí, že jsou adoptované, tím více otazníků a nejistoty v nich „nová“ informace vyvolá. Ideální je, když už s malým dítětem hovoříme o tom, že jej v bříšku nosila jiná maminka, ale ta se o něj nemohla postarat a našla pro něj vás, novou maminku, která se o něj postarat může a miluje ho.

Čím menší děti, tím snáze se jim to řekne. U větších dětí budete stále hledat ten správný okamžik, až zjistíte, že neexistuje. A čím více se to odkládá, tím horší je to říci, protože se bojíme reakce. Bojíme se, že nám dítě bude vyčítat, že to nevědělo, že jsme mu to neřekli, bude hledat milion důvodů, proč jsme mu to neřekli dřív, přestože ten jediný důvod je, že jsme ho chtěli chránit, milovali jsme ho a milujeme a nechceme, aby bylo smutné. A taky se trochu bojíme, zda mu i po sdělení této informace budeme stále „dostačovat“.

Jasně, že dítě neuchráníme před otázkami a bádáním, proč ho jeho rodiče nechtěli či nemohli mít u sebe, proč ho k adopci dali. Ale čím dříve to dítěti řeknete, tím méně tato informace bude ohrožovat váš vzájemný vztah.

Co se týče dotazů dětí ohledně biologických rodičů, je vhodné si nevymýšlet. Ona by pravda stejně vyšla najevo, a pak by to dělalo nesváry mezi vámi. Pokud nevíte, kdo rodiče byli/jsou, dítěti to řekněte. Pokud je to tak hrozné, že ho chcete ochránit, není nutné mu sdělovat domněnky. Dětem doporučuji v takovém případě říci, že jste u toho nebyli, že nevíte přesně, co se stalo, a nechcete nikomu ublížit a nikoho pomluvit. Že jste rádi, že své dítě máte a že vám dal život možnost ho vychovat a trávit s ním čas.

Říkejte pravdu, ale nezacházejte zbytečně do podrobností. Tím, že s dětmi adoptovanými či v pěstounské péči pracuji, věřte, že vždy se budou snažit nalézt na svých biologických rodičích to nejlepší, a pokud nejlepší nejsou, tak se to dozvědí i bez vás. Stejně by na vás nedaly, nevěřily by vám, potřebovaly by si to ověřit.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Jak chránit děti před devianty? Mluvte s nimi o nemoci a křiku, který pomůže, radí koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.