PORADNA: Kvůli příbuzným necítím radost z mateřství. Co s tím, radí psycholožka Samsonová

Martina se už v těhotenství nejednou pohádala s matkou kvůli radám, které jí zkušenější žena udílela. Po narození dcerky si pak místo povzbudivých slov vyslechla jen kritiku svého přístupu k porodu a kojení.

Aby toho nebylo málo, babičky se začaly předhánět v tom, kdo bude vozit kočárek. Na čerstvou maminku a její pocity přitom nebraly ohled. Martina si tak přijde nejen přehlížená, ale hlavně cítí, že její sžívání s miminkem je vinou příbuzných narušeno. Dokonce uvažuje, že by se odstěhovala někam daleko, aby konečně měla klid.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (29): Místo radosti z miminka prožívám zoufalství, blízcí mi vyčítají neuvěřitelné věci

Co radí psychoterapeutka Sylvie Samsonová?

Milá Martino, každá maminka potřebuje být se svým miminkem. Bez debat. Nepíšete o postoji manžela k této záležitosti, ale právě on by měl být tím, kdo spolu s vámi ctí a hýčká vaše rodinné chvilky. Chápu, že po porodu pro vás muselo být těžké srovnat se s tím, že si dcerku nemůžete ani povozit v kočárku. Rozumím i tomu, že jste neměla ve chvíli „poporodní hormonální bouře“ sílu se postavit a říct: Teď vezu malou já a vám ji půjčím až za 20 minut. Od toho tam měl být manžel, který na to měl dohlédnout a podržet vás.

Píšete, že byste se nejraději odstěhovala někam hodně daleko – jako na pořád? Myslíte, že dceři pomůže úplná izolace, a to i od těch, kteří ji mají rádi, což babičky a dědečkové nepochybně jsou? Nebo bude lepší, když dcera bude nejen teď, ale i do budoucna obklopena co nejvíce lidmi, kteří ji mají rádi? Ale aby ten vztah mohl vzniknout, tak se musí vídat, musí spolu trávit čas a společně ten vztah tvořit.

Chování babiček bylo sice asi trošku „extrémní“ v tom, jak to popisujete, ale na druhé straně je z něj cítit, že vás i vaši dceru mají rády a snaží se pomoci. Snaží si vytvořit vztah. Určitě se na malou také moc těšily. Co kdybyste to zkusila znovu a jinak. Věřím, že teď už ta nejbouřlivější fáze výměny hormonů přešla a vy jste zase v plné síle. Nastavení na začátku bylo opravdu nešťastné, ale není to nic, co byste nemohla změnit.

Vy jste ta, která nastaví „pravidla“. Dohodněte je s manželem. Je důležité, aby i on pochopil, proč vás to trápilo, proč jste byla smutná, aby to následně neodnesl i váš vztah. Společně s manželem proto nastavte pravidla, kdy třeba jednou týdně přijde jedna babička a podruhé zase druhá. Určitě v budoucnu přijde den, kdy budete s manželem chtít jít třeba do kina. A to se hlídání hodí.

Hlavu vzhůru, zvládnete to! V klidu vše rozmyslete, naplánujte a klidně i napište a pak do toho plánu vtáhněte manžela. Bude skvělé, že vaše dcera bude kolem sebe mít tolik lidí, kteří ji milují. Držte se, vím, že to zvládnete a budete šťastná nejen vy, ale celá vaše rodina.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Osmnáctiměsíční dcera je na mně závislá. Zkušená psycholožka radí, jak jí pomoci se osamostatnit

Kdo je Sylvie Samsonová: Déle než dvanáct let se věnuje práci s dětmi, zejména těmi, které mají některou ze specifických poruch učení. Posledních osm let je navíc ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál. Více na webu www.sylviesamsonova.cz a eshop.sylviesamsonova.cz.