PORADNA: Kapesné je klíčem k finanční gramotnosti. Koučka radí, kolik a za jakých podmínek dávat dětem peněz

Kapesné je věc vskutku užitečná. Nejenže vašemu potomkovi dá jistou svobodu v tom, co si chce koupit, ale za správně nastavených podmínek ho naučí také jedné z nejdůležitějších dovedností, finanční gramotnosti. Od kolika let by děti měly dostávat kapesné a v jaké výši? Měli by jim ho rodiče dávat automaticky, nebo pouze v případě, že si potomek splní své povinnosti? A co si počít, když zlobí?

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Vybíráme kroužky pro děti. Koučka vysvětluje, kolik aktivit je tak akorát a proč by měl mít potomek rozhodující slovo

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Kapesné je podle mého názoru velmi důležitou součástí vývoje dítěte, a to z prostého důvodu. Představte si, že jste nikdy neměli možnost nakládat s penězi, nikdy jste si nic nekupovali, všechno za vás „někdo“ řešil. A pak najednou, už jako čerstvě dospělý člověk, přijde třeba při autonehodě o rodiče. Ze dne na den bez jakékoliv přípravy máte platit nájem a kupovat jídlo. Zjišťujete, že existuje platba za elektřinu, plyn, vodu, že se něco platí za telefon… Jak myslíte, že by vám to šlo? Já myslím, že jednou z nejdůležitějších věcí, které bychom jako rodiče měli děti naučit, je nakládání s penězi. Děti se totiž v našem školském systému finanční gramotnosti neučí. Proto je tolik lidí zasaženo různými exekucemi, insolvencemi či osobními bankroty. Nikdo je nenaučil hospodařit s penězi. Kapesné tedy považuji za jednu ze základních a nezbytných věcí při výchově.

Od kolika let a kolik na kapesném dávat, nelze stanovit, každý z nás je osobnost, každý jsme jiný. Máte osmileté dítě, které je na tom inteligenčně jako desetileté, a jiné osmileté je na tom inteligenčně jako šestileté. Navíc každý rodič může dát jen tolik, kolik mu jeho finanční situace dovolí, nebo kolik mu říká selský rozum.

Pro inspiraci posílám krátkou tabulku, ale zdůrazňuji, že nejde o dogma, je to opravdu subjektivní. Doporučuji si říct, kolik jako rodič mohu a chci svému dítěti měsíčně dát, a toto rozpočítat:

• Čtyřleté dítě by za mě mělo dostávat 5 Kč denně za plnění svých povinností. Není to o kapesném v tomto věku, ale o tom učit dítě zacházet s penězi.
• Osmileté dítě by za mě mělo dostávat na kapesném 10 Kč denně, opět za plnění povinností. Může pak dostat týdenní či měsíční odměnu za to, když jste mu jeho povinnosti nemuseli připomínat. Třeba 20 Kč za týden.
• Patnáctileté dítě by za mě mělo mít kapesné kolem 800 Kč měsíčně, tj. 200 týdně, tedy cca 30 Kč denně.

A nezapomeňme, že od 15 let si už mohou děti najít na prázdniny brigádu, třeba doplňovat zboží. A tím si mohou samy přivydělat. Inspirujme je k tomu.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Chci vést syna k pokoře a laskavosti. Zkušená koučka radí, jak toho v dnešním světě dosáhnout

Určitě je také fajn vést děti k tomu, že peníze nepadají „ z nebe“, ale že je potřeba chodit do práce. A tam je potřeba nejen chodit, ale odvést tam nějakou práci a za tu pak dostaneme zaplaceno. Ti, co mě znají a sledují, vědí, že jsem zastáncem toho, aby děti už od dvou let měly doma povinnosti. Dvouleté dítě si zvládne uklízet hračky, nosit je na místo, zvládne si také vzít hadřík a utřít hračky plastové či dřevěné, aby byly čisté.

Učí se mnoho nových věcí, jako zvládat chození na toaletu, atd. Každé dítě má tedy „svoje“ povinnosti. A mělo by být ohodnoceno. Pětileté děti už mají většinou doma kasičku a zvládají krom úklidu hraček pomáhat doma také s dalšími věcmi, například utřít konferenční stolek nebo vyskládat z myčky příborové nože, lžičky a vidličky. Menší děti je vhodné odměňovat častěji, ideálně každý den nějakou malou mincí, třeba korunou do kasičky, když splní všechny svoje úkoly doma v daný den. Je to motivační, dítě pak chce pomáhat, chce být odměněno.

Když pak dítě chce nějakou hračku, učíme ho, že se vysype kasička a počítají se penízky, dítě se u toho učí číslice, učí se přemýšlet, počítat hrou, učí se finanční gramotnosti. Samo si rozhodne, zda chce „obětovat“ všechny penízky na nějakou dobrotu či hračku, nebo jenom část a část si nechat na něco dalšího.

Dávat kapesné „bez podmínek“, tedy jen tak, vřele nedoporučuji, pokud nechceme děti učit, že peníze padají z nebe… S tím zlobením, tam jsem trošku na vážkách, někteří rodiče jsou pak velmi striktní, dítě si třeba splní svoje povinnosti, ale přineslo poznámku, že si malovalo místo toho, aby něco opisovalo. Opravdu by toto mělo být hodnoceno? Myslím, že ne. Kapesné je to, co se děje doma. Učení je pro děti, aby ony samy nasbíraly informace. Rozhodně doporučuji, aby rodiče vše dopředu zvážili, pravidla jasně napsali, právě aby pak nedocházelo k situacím, kdy nebude jasno. Ono by pak kvůli tomu bylo doma dusno a tím bychom dítě nenaučili z finanční gramotnosti vůbec nic.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Devítiletý syn chce začít používat sociální sítě. Koučka radí, jak ho na to připravit a co rozhodně nepodcenit

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.