PORADNA: Nechci dávat děti na prázdniny k tchyni. Škoda, styk s prarodiči jim prospívá a může předejít i sebevraždě, píše koučka

Kamila je trochu v rozpacích. Rodiče jí tragicky zemřeli při autonehodě a s těmi manželovými nemá nejlepší vztahy. Velmi proto váhá, zda k nim poslat děti na prázdniny, i když babička s dědou by zájem měli.

"Manželovi rodiče jsou velmi impulzivní, často se hádají, a to nejen spolu, ale i s námi. A to klidně před dětmi. Navíc mají k výchově jiný přístup, než preferujeme my s manželem," poukazuje Kamila. Na druhé straně nechce vnoučatům babičku a dědu upírat, protože tuší, že jejich vzájemný vztah je pro děti přínosný.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Co si počít, když se dítě netěší do první třídy? Většinou za tím stojí strach, dejte mu proto reálné odpovědi, nabádá koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Prarodiče hrají ve výchově dětí nezastupitelnou roli. Důvody jsou pragmatické i logické. Úkol rodiče je naprosto jiný než prarodiče. Rodič má vychovávat, vést dítě k tomu, aby bylo zodpovědné, samostatné, zatímco prarodič je „otevřená náruč“, nevychovává, sem tam řekne svůj názor a nemusí přikazovat, že to bude tak či tak, ale řekne, jak by to udělal, a nechá to na dítěti, dá mu čas k tomu dospět.

A jsme u druhého bodu a tím je „čas“. Rodiče mají tolik povinností... Vždyť si jen vezměte, kolik času tráví v práci. Pak běží domů, čekají je povinnosti doma, kolem dalších sourozenců. Kdežto prarodiče mají mnohem více času věnovat se dítěti, naslouchají mu, vnouče se jim může svěřit s mnoha věcmi, dobrými i méně dobrými. Prarodič ho vyslechne, nabídne řešení, ale nevnucuje ho. Děti mají u prarodičů tak nějak na vše více času. Nikdo je nehoní: „Honem, nebo přijdeme pozdě do školy.“ Prostě ten čas u babičky a dědy plyne pomaleji.

Třetím faktem je to, že prarodičům nevadí podrobně odpovídat na otázky a sáhodlouze vysvětlovat to, co dítě zajímá. Naopak mnozí rodiče po čase odvětí „Už jsem ti to říkala“, „Na to máš ještě čas“, „Jsi pořád na počítači, tak si to vygoogli“ a nejčastěji „Teď nemám čas ti to vysvětlovat“. Kdežto děda s babi ten čas mají. Oni už si kariéry vybudovali, pro ně je podstatný čas strávený spolu víc než cokoliv jiného, proto jsou rádi, že mohou být užiteční a naučit vnoučata to či ono, jsou rádi za kvanta dotazů, protože si přijdou potřební.

Existuje několik studií, kde se zkoumalo chování dětí, které trávily u prarodičů čas hojně, a těch, které k nim naopak zavítaly výjimečně. Bylo zjištěno, že čím více se děti stýkají s prarodiči, tím jsou klidnější, vyrovnanější, umějí lépe zvládat emoce, stres, problémy, jsou samostatnější, motivovanější a zodpovědnější. A co je zajímavé, u dětí, které se hojně stýkali s prarodiči, je velmi nízký počet sebevražd oproti skupině dětí, které se stýkaly s prarodiči spíše výjimečně. V této skupině šlo o velmi vysoký počet sebevražd u dětí ve věku mezi 20. a 30. rokem.

Pokud je to tedy jen trochu možné, podporujte styk dítěte s prarodiči. Pokud například prarodiče nemáte nebo ze závažných důvodů tyto styky nelze zprostředkovat, pak určitě můžete využít institut náhradních babiček a dědečků. Jde o skupiny seniorů, kteří mohou tuto roli kompenzovat.

PS: Dovětek pro maminky, které nechtějí děti dávat tchyni... Milé dámy, nezapomeňte, že právě tchyně je ta, co vychovala toho, koho jste si zamilovala a s nímž jste si ty děti pořídila. Zřejmě tedy tak „strašná“ nebude, jinak by se vám její syn nelíbil.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Šestiletá dcera schválně neguje všechno, co jí řeknu. Věnujte jí více pozornosti a zaměstnejte ji, radí koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.