PORADNA: Vadí mi, jak manželka pořád srovnává děti. Pokud si všímáte negativního vlivu, jednejte, nabádá koučka

Podobnou hamletovskou otázku si v posledních dnech klade i Marek. S manželkou mají tři děti ve věku 10, 5 a 3 roky. "Ve většině výchovných otázek se shodneme, až na jednu. Táňa ráda děti srovnává. Třeba nejmladšímu řekne, že prostřední už byl v jeho věku bez plínky na noc, prostřednímu pak, že nejstarší už se v jeho věku nevztekal, atd.," nastiňuje situaci trojnásobný tatínek, který si myslí, že toto jednání dětem škodí.

"Říkám manželce, aby děti nesrovnávala, že tím mezi nimi naruší vztahy. Ona mi říká, že to takhle nefunguje a má to pro ně být motivace se posunout. Co o tom soudíte jako koučka? Kdo z nás má pravdu?" táže se Marek.

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Po letech péče o rodinu už nemám z ničeho radost. Dejte si tři úkoly a bude lépe, radí koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

To, že je pravda relativní, říkal už Einstein. Pravda a láska sice zvítězí, ale v pojetí, jaké vyžadujete, neexistuje. Nikdy nemáme všechny informace k tomu, abychom přesně rozhodli, co je, a co není pravda. Já se spíše zeptám, vy vidíte na dětech, že by jim tato srovnání působila potíže, ať už mezi nimi, nebo že by si některé dítě z toho bralo něco špatného? Nebo je to jen váš pocit a opatrnost?

Nějakou výchovou jste prošel vy, nějakou vaše paní. Myslím, že za mladých let mých či mých rodičů neexistovala žádná doporučení. A ta, co existovala, by se nám dnes rozhodně nelíbila (škoda každé rány, která padne vedle, atd.), avšak přežili jsme. Lépe či hůře, ale přežili. Píši to proto, abychom se na věci podívali s odstupem. Opravdu se něco děje, vyvstává nějaký problém u dětí?

Pokud máte pocit, že ano a že se tyto metody nějakým způsobem na dětech projevují, pak se ženy zeptejte, jak by se jí líbilo, kdyby ji pořád někdo s někým srovnával. Zda by byla spokojená, kdyby ji třeba paní učitelka srovnávala s jinými matkami. Každý jsme jiný, jedinečný, jednomu jde to, druhému něco jiného. Zdůrazněte vaší paní, že i ona je jedinečná, a proto i vaše děti jsou jedinečné - každé samozřejmě jinak. Vaše paní to jistě myslí dobře, určitě chce děti motivovat. I negativní motivace je motivace, jen když se používá příliš, pak nastává opačný než kýžený efekt.

Ptejte se své paní, co konkrétní ji tak trápí na tom, že jedno dítě se více vzteká? Jasně, že to není nejpříjemnější, jenže individualita dítěte vztekání potřebuje. Bez vztekání se nic nenaučíme. Jak jinak se bez vztekání chcete naučit zachovat klid, naučit se trpělivosti, odpuštění, pochopení, pokoře a omluvě?

Každý z nás se to musel naučit a někdo na to potřebuje více času a někdo méně. To ale přece neznamená, že je někdo lepší, či horší. Jen jiný. Stejně jako vaše žena. Je jedinečná a jiná než ostatní ženy, matky, milenky... Za sebe doporučuji vaší paní naslouchat, ptát se a mluvit s ní, někdy právě tyto věty mířené vůči dětem mohou znamenat, že vaše paní třeba cítí nedostatek pozornosti od vás. Možná tak nepřímo naznačuje, jak skvělou a výchovnou matkou je a čeká a doufá v ocenění své práce.

Možná potřebuje jen vědět, že je pro vás ta nejlepší žena, manželka a máma dětí. Pamatujme totiž na to, že vše, co vysíláme a říkáme, jsou ve skutečnosti věci, které řeší naše podvědomí. Já bych proto doporučila více chválit, více ňuňat, jak já říkám, a mluvit a naslouchat. Mějte se krásně!

Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Sourozenci se neustále perou, co s tím? Nechte je, ať se spojí proti vám, radí koučka

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.